ARABŠTINA - výuka moderní spisovné arabštiny v BRNĚ-Bohunicích, ul. Švermova č.1; web: www.arabstina.webnode.cz

ARABŠTINA (výuka moderního spisovného arabského jazyka) 

v BRNĚ - Bohunicích, ul. Švermova č.1 (aktualizováno k 20. dubnu 2024)

أَللُّغَةُ الْعَرَبِيَّةُ (تَعْلِيمُ اللُّغَةِ الْعَرَبِيَّةِ الْفُصْحَى) فِي مَدِينَةِ بْرْنُو فِي الْجُمْهُورِيَّةِ التّْشِيكِيَّةِ أَمْ فِي تْشِيكِيَا [فِي الْمَاضِي فِي تْشِيكُوسْلُوفَاكِيَا] فِي أُورُوبَا وَ تَقَعُ الْجُمْهُورِيَّةُ التّْشِيكِيَّةُ بَيْنَ أَلْمَانِيَا وَ سْلُوفَاكِيَا وَ بَيْنَ بُولَنْدَا وَ نِمْسَا

 

Cena za výuku arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny):

Individuální (soukromá) výuka: začátek kdykoliv v kalendářním roce; učím dopoledne, odpoledne i večer, v pracovní dny i o víkendech; 

  • 250,- Kč za jednu vyučovací hodinu (45 minut) - začátečníci; 
  • 350,- Kč za jednu vyučovací hodinu (45 minut) - pokročilí; 

Kolektivní výuka (maximálně 3 studentky / studenti): začátek kdykoliv v kalendářním roce; učím dopoledne, odpoledne i večer, v pracovní dny i o víkendech; 

  • 200,- Kč (každá ze studentek / každý ze studentů) za jednu vyučovací hodinu (45 minut) - začátečníci; 
  • 300,- Kč (každá ze studentek / každý ze studentů) za jednu vyučovací hodinu (45 minut) - pokročilí; 

Firemní výuka (např. kurzy pro zaměstnance, kteří budou pracovně vyjíždět do některého z 22 arabských států /v severní Africe - Mauretánie, Západní Sahara okupovaná od r. 1979 Marokem, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Súdán, Džibutsko a Somálsko + v Ásii - Sýrie, Libanon, Jordánsko, Palestina okupovaná Izraelem, Irák, Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán a Jemen/): začátek kdykoliv v kalendářním roce; učím dopoledne, odpoledne i večer, v pracovní dny i o víkendech; 

  • 700,- Kč za jednu vyučovací hodinu (45 minut) - začátečníci; 
  • 900,- Kč za jednu vyučovací hodinu (45 minut) - pokročilí; 

  Firemní výuka probíhá na "Dohodu o provedení práce" nebo "Dohodu o pracovní činnosti" uzavřenou se zadávající firmou a to buď v sídle firmy nebo na učebně, kterou si firma ve městě Brně zabezpečila na svoje vlastní náklady. 

  Učím dvouhodinovky (90 minut), tříhodinovky (135 minut), čtyřhodinovky (180 minut), pětihodinovky (225 minut) a šestihodinovky (270 minut) s přestávkami 10 minut po každé dvouhodinovce. 

   

Kontakt:

Ing. Luboš KREPL

ul. Švermova č. 1

BRNO - Bohunice

625 00

Telefony (mobily):  +420777604421 (VODAFONE) nebo  +420737663332 (T-MOBILE) 

UPOZORNĚNÍ !!! 

U zájemců o výuku arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) upřednostňuji navázání kontaktu se mnou přes e-maily než voláním přes mobilní telefony. Telefonuje mi totiž spousta úchylů a podvodníků, kteří pokládají svůj telefon okamžitě po tom, co já svůj mobil "zvednu" a v některých případech se mi okamžitě odečetlo např. 80,- Kč !!! Až si napíšeme a vyměníme svoje mobilní telefonní čísla, tak už se můžeme domlouvat telefonicky.  Děkuji za pochopení. 

E-mail: lkrepl@centrum.cz  a 

lubos.krepl@seznam.cz   

Web: https://sites.google.com/site/arabstinabrno/  nebo

https://arabstina-v-brne-cz0.webnode.cz  nebo

arabstina-v-brne.webnode.cz  nebo 

www.arabstina.webnode.cz  nebo

www.arabstina-brno.webnode.cz  nebo

facebook.com/lubos.krepl  nebo 

facebook.com/Arabstina.Brno  

 

    Z Hlavního vlakového nádraží tam jede tramvaj č. 8 (směr Nemocnice Bohunice) a tramvaj č. 7 (směr Starý Lískovec), přičemž vystoupíte na stejnojmenné zastávce - Švermova. Cesta trvá přibližně 12 minut. Rovněž tam jede tramvaj č. 6 (směr Starý Lískovec) ze zastávky - Česká. 

 

Učitel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) a vystudovaný český arabista Ing. Luboš KREPL je (část životopisu, týkající se oboru "ARABŠTINA"):

  • absolvent tříletého (šestisemestrového) denního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze, na Katedře věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedře Blízkého východu); Studium bylo úspěšně ukončené státní jazykovou zkouškou z jazyka arabského (vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky /CEFR = SERR/ třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1), závěrečnou písemnou prací na téma "Postavení ženy v arabských (islámských) zemích" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA"; 
 
  • absolvent intenzivního kurzu arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) v BOURGUIBOVĚ ÚSTAVU ŽIVÝCH JAZYKŮ (INSTITUT BOURGUIBA DES LANGUES VIVANTES) TUNISKÉ UNIVERZITY I. v Tunisu v Tunisku, úspěšně ukončeného závěrečnou písemnou a ústní zkouškou, přičemž jsem byl vedením BOURGUIBOVA ÚSTAVU ŽIVÝCH JAZYKŮ TUNISKÉ UNIVERZITY I. vyhodnocen jako nejlepší student naší třídy a jako odměnu jsem obdržel střední arabsko - arabský výkladový slovník; 
 
  • absolvent dvouletého (čtyřsemestrového) dálkového specializačního studia (po vysoké škole) mezinárodního práva "Právní otázky podnikání v mezinárodním obchodním styku" na PRÁVNICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze, v "JURIDIKUM" - Ústavu pro další vzdělávání právníků; Studium bylo úspěšně ukončené závěrečnou písemnou prací na téma "Směnečné a šekové právo" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto dvouletého (čtyřsemestrového) dálkového specializačního studia (po vysoké škole) mezinárodního práva. Studium bylo otevřeno jak pro právníky, tak i pro absolventy jiných vysokých škol a univerzit; 
 
  • učitel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) v Brně /celkem 37 let/:
  1. Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v Brně (bývalá Státní jazyková škola v Brně) /celkem 5 let - vedlejší pracovní poměr od r. 2001 do r. 2006/;
  2. Jazyková škola při FILOZOFICKÉ FAKULTĚ MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně /celkem 1 rok a půl (tři semestry) - vedlejší pracovní poměr od r. 2002 do r. 2003/; Z FILOZOFICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně jsem následující den 1. července r. 2003 přešel nejdříve k VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBĚ VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY a po reorganizaci k VOJENSKÉMU ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (Vojenský útvar 8280 Prostějov = 601. skupina speciálních sil generála Moravce /dříve 6. speciální brigáda Generálního štábu Armády České republiky/), kam jsem denně z Brna dojížděl a kde jsem vyučoval arabský jazyk /moderní spisovnou arabštinu/ (jako občanský zaměstnanec a podplukovník v záloze) až do odchodu do vojenského důchodu v 59 letech do 31. srpna r. 2017. /celkem 14 let a 2 měsíce - hlavní pracovní poměr/; 
  3. Jazyková škola a kulturní středisko OMEGA v Brně /celkem 2 roky - vedlejší pracovní poměr od r. 2000 do r. 2002/; 
  4. Jazyková škola MIRAMARE v Brně (přejmenovaná na Jazykovou školu AKZUZ v Brně) /celkem 9 let - vedlejší pracovní poměr od r. 2005 do r. 2014/; 
  5. Jazyková škola AKZUZ v Brně (bývalá Jazyková škola MIRAMARE v Brně) /celkem 1 rok - vedlejší pracovní poměr od r. 2014 do r. 2015, potom Jazyková škola AKZUZ zkrachovala/; 
  • učitel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) v Prostějově /celkem 14 let a 2 měsíce/:
  1. Speciální síly Armády České republiky (Vojenský útvar 8280 Prostějov = 601. skupina speciálních sil generála Moravce /dříve 6. speciální brigáda Generálního štábu Armády České republiky/), do konce roku 2014 součást nejdříve VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY a po reorganizaci součást VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY /celkem 14 let a 2 měsíce - hlavní pracovní poměr od r. 2003 do r. 2017/ (odchod do vojenského důchodu v 59 letech); Nejdříve od r. 2003 do r. 2009 učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ (občanský zaměstnanec a podplukovník v záloze) a náčelník (vedoucí) skupiny jazykové přípravy oddělení výcviku 1. střediska speciálního výcviku bojových jednotek 601. skupiny speciálních sil generála Moravce (dříve 6. speciální brigády Generálního štábu Armády České republiky) a následně od r. 2009 do r. 2017 (po reorganizaci - snižování počtů) učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ (občanský zaměstnanec a podplukovník v záloze) pracoviště jazykové přípravy oddělení výcviku 1. střediska speciálního výcviku bojových jednotek 601. skupiny speciálních sil generála Moravce (dříve 6. speciální brigády Generálního štábu Armády České republiky), kam jsem denně z Brna dojížděl; 
 
  • bývalý soudní tlumočník jazyka arabského (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, jmenovaný na vyžádání přímo ministrem spravedlnosti České republiky (a ne pouze předsedou Krajského soudu v Brně, jako všichni ostatní tlumočníci jiných jazyků) /celkem 22 let od r. 1992 do r. 2014/; 
 
  • bývalý tlumočník a překladatel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (od funkce starší tlumočník - instruktor arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ až po vedoucího samostatného celoarmádního jazykového pracoviště /na úrovni vedoucího vysokoškolské katedry nebo ředitele vysokoškolského ústavu/ na Vojenské akademii v Brně) /celkem 14 let - služební poměr = hlavní pracovní poměr od r. 1987 do r. 2001/; 
 
  • autor 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic s lektorskými posudky od Prof. PhDr. Jaroslava OLIVERIUSE, CSc. z Katedry věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedry  Blízkého východu) FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze a od PhDr. Evy SLOŽILOVÉ, Ph.D., M.A. (rozené Dorňákové) z Centra jazykové přípravy UNIVERZITY OBRANY v Brně (dříve Ústavu jazykové přípravy VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně) a potom z MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně. Všechny tyto moje publikace vydala VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO v Brně a VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně); 

 

Vzdělání:

  • FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY v Praze - tříleté (šestisemestrové) denní postgraduální studium (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" na Katedře věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedře Blízkého východu); Studium bylo úspěšně ukončené státní jazykovou zkouškou z jazyka arabského (vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky /CEFR = SERR/ třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1), závěrečnou písemnou prací na téma "Postavení ženy v arabských (islámských) zemích" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA". Studoval jsem zde jako profesionální armádní důstojník /voják z povolání/ (zaměstnanec Federálního ministerstva národní obrany / Správy vojenského školství ČSSR v Praze) s platem a s třetí důstojnickou hodností nadporučíka Československé lidové armády (ČSLA). Na konci tohoto tříletého (šestisemestrového) denního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" jsem byl mimořádně povýšen do čtvrté armádní důstojnické hodnosti - kapitána (mimo povyšovací termín k 1. červenci roku 1987). Bylo mi nabídnuto dále sloužit na Federálním ministerstvu národní obrany ČSSR v Praze (FMNO) nebo na Generálním štábu Československé lidové armády v Praze (GŠ ČSLA). Slušně jsem to odmítl s tím, že za nabídku velice děkuji, ale že nemíním, jako mladý armádní kapitán (ve čtvrté důstojnické hodnosti), dělat v Praze na našem Federálním ministerstvu národní obrany ČSSR nebo na Generálním štábu ČSLA "PODRŽTAŠKU", že se chci celý život plně věnovat už jen arabskému jazyku /moderní spisovné arabštině/ ve prospěch ČSLA, když jsem ho na Katedře věd o zemích Asie a Afriky na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze v rámci tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" úspěšně vystudoval a vybral jsem si sloužit jako starší tlumočník - instruktor arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ SKUPINY ARABSKÉHO JAZYKA A JAZYKŮ ORIENTÁLNÍCH A AFRICKÝCH samostatného celoarmádního jazykového pracoviště TLUMOČNICKO - INSTRUKTORSKÉHO ODDĚLENÍ na ZAHRANIČNÍ FAKULTĚ VOJENSKÉ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO /VAAZ/ v Brně (později VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně, nyní UNIVERZITY OBRANY v Brně); 
     
  • BOURGUIBŮV ÚSTAV ŽIVÝCH JAZYKŮ (INSTITUT BOURGUIBA DES LANGUES VIVANTES) TUNISKÉ UNIVERZITY I. v Tunisu v Tunisku - intenzivní kurz arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny), úspěšně ukončený závěrečnou písemnou a ústní zkouškou, přičemž jsem byl vedením BOURGUIBOVA ÚSTAVU ŽIVÝCH JAZYKŮ TUNISKÉ UNIVERZITY I. vyhodnocen jako nejlepší student naší třídy a jako odměnu jsem obdržel střední arabsko - arabský výkladový slovník; 
 
  • PRÁVNICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY v Praze - dvouleté (čtyřsemestrové) dálkové specializační studium (po vysoké škole) mezinárodního práva "Právní otázky podnikání v mezinárodním obchodním styku" v "JURIDIKUM" - Ústavu pro další vzdělávání právníků; Studium bylo úspěšně ukončené závěrečnou písemnou prací na téma "Směnečné a šekové právo" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto dvouletého (čtyřsemestrového) dálkového specializačního studia (po vysoké škole) mezinárodního práva. Studium bylo otevřeno jak pro právníky, tak i pro absolventy jiných vysokých škol a univerzit; 
 
  • VYSOKÁ VOJENSKÁ ŠKOLA POZEMNÍHO VOJSKA TROJNÁSOBNÉHO HRDINY ČSSR A HRDINY SSSR ARMÁDNÍHO GENERÁLA LUDVÍKA SVOBODY VYZNAMENANÁ ŘÁDEM REPUBLIKY A ŘÁDEM RUDÉ HVĚZDY ve Vyškově na Moravě. VŠEVOJSKOVÁ FAKULTA; Studijní obor velitelsko - inženýrský motostřelecký "Provoz vojenské techniky motostřeleckých a tankových jednotek". Studium bylo úspěšně ukončené diplomovou prací a třemi státními závěrečnými zkouškami, přiznáním titulu inženýr, ve zkratce Ing. a jmenováním (povýšením) do druhé armádní důstojnické hodnosti - poručík; 
 
  • VOJENSKÉ GYMNÁZIUM JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA v Moravské Třebové. Větev: přírodovědná; Studium bylo ukončené maturitní zkouškou z matematiky, fyziky, českého jazyka a ruského jazyka; 

 

Zaměstnání:

 
  • 2003-2017 (celkem 14 let a 2 měsíce - hlavní pracovní poměr) (odchod do vojenského důchodu v 59 letech): nejdříve od r. 2003 do r. 2009 učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ (občanský zaměstnanec a podplukovník v záloze) a náčelník (vedoucí) skupiny jazykové přípravy oddělení výcviku 1. střediska speciálního výcviku bojových jednotek 601. skupiny speciálních sil generála Moravce (dříve 6. speciální brigády Generálního štábu Armády České republiky) a následně od r. 2009 do r. 2017 (po reorganizaci – snižování počtů) učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ (občanský zaměstnanec a podplukovník v záloze) pracoviště jazykové přípravy oddělení výcviku 1. střediska speciálního výcviku bojových jednotek 601. skupiny speciálních sil generála Moravce (dříve 6. speciální brigády Generálního štábu Armády České republiky) ve VOJENSKÉM ÚTVARU 8280 Prostějov, ul. Letecká 3135/1, 796 01 Prostějov (601. skupina speciálních sil generála Moravce /dříve 6. speciální brigáda Generálního štábu Armády České republiky/), do konce roku 2014 součást nejdříve VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY a po reorganizaci součást VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY, kam jsem denně z Brna dojížděl; 
 
  • 2014-2015 (celkem 1 rok - vedlejší pracovní poměr, potom Jazyková škola AKZUZ zkrachovala): učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ v JAZYKOVÉ ŠKOLE AKZUZ (bývalé JAZYKOVÉ ŠKOLE MIRAMARE v Brně), ul. Lidická č. 40, Brno; 
 
  • 2005-2014 (celkem 9 let - vedlejší pracovní poměr): učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ v JAZYKOVÉ ŠKOLE MIRAMARE, ul. Masarykova č. 37, Brno (přejmenována na JAZYKOVOU ŠKOLU AKZUZ); 
 
  • 2002-2003 (celkem 1 rok a půl /tři semestry/ - vedlejší pracovní poměr ): učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ v JAZYKOVÉ ŠKOLE PŘI FILOZOFICKÉ FAKULTĚ MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně, ul. Arna Nováka č. 1, 602 00 Brno; Z FILOZOFICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně jsem následující den 1. července r. 2003 přešel nejdříve k VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBĚ VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY a po reorganizaci k VOJENSKÉMU ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (Vojenský útvar 8280 Prostějov = 601. skupina speciálních sil generála Moravce /dříve 6. speciální brigáda Generálního štábu Armády České republiky/), kam jsem denně z Brna dojížděl a kde jsem vyučoval arabský jazyk /moderní spisovnou arabštinu/ (jako občanský zaměstnanec a podplukovník v záloze) až do odchodu do vojenského důchodu v 59 letech do 31. srpna r. 2017 (hlavní pracovní poměr celkem 14 let a 2 měsíce); 
 
  • 2001-2006 (celkem 5 let - vedlejší pracovní poměr ): učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ v JAZYKOVÉ ŠKOLE S PRÁVEM STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY (bývalá STÁTNÍ JAZYKOVÁ ŠKOLA), ul. Kotlářská č. 9, Brno; 
 
  • 2000-2002 (celkem 2 roky - vedlejší pracovní poměr ): učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ v Kulturním středisku OMEGA, ul. Musilova č. 2a, Brno; 
 
  • 1994-2001 (celkem 7 let - služební poměr = hlavní pracovní poměr): náčelník (vedoucí) samostatného celoarmádního jazykového pracoviště /na úrovni vedoucího vysokoškolské katedry nebo ředitele vysokoškolského ústavu/ ODDĚLENÍ SPECIÁLNÍCH PŘEKLADŮ A TLUMOČENÍ INSTITUTU JAZYKOVÉ PŘÍPRAVY VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně  (nyní UNIVERZITY OBRANY v Brně), Kasárna Černá Pole, Gen. Píky č. 2, Brno; Řídil jsem desítky profesionálních tlumočníků a překladatelů všech světových jazyků + dalších jazyků. Tlumočil jsem výuku odborných technických a vojensko - technických předmětů z češtiny do arabštiny a naopak. Prováděl jsem doprovodná a konsekutivní tlumočení z češtiny do arabštiny a naopak pro arabské delegace na mezinárodních veletrzích a na jednáních na všech úrovních Ministerstva obrany České republiky. Prováděl jsem odborné i všeobecné překlady z češtiny do arabštiny a naopak. (Výuka arabského jazyka /suplování/ v případě potřeby.); Působil jsem v páté vyšší armádní důstojnické hodnosti majora a v šesté vyšší armádní důstojnické hodnosti podplukovníka, ale podle katalogu jsem vykonával funkci velitele pluku s plánovanou hodností plukovník. K 30. listopadu r. 2001 mi, po 24 letech, vypršel závazek ke službě vojáka z povolání v Armádě České republiky. Dosáhl jsem šesté vyšší armádní důstojnické hodnosti podplukovníka (již v 37 letech v květnu r. 1996). Další prodloužení závazku jsem již odmítl a odešel na výsluhový příspěvek /rentu/ do civilu vyučovat arabský jazyk (moderní spisovnou arabštinu) na jazykových školách v Brně. Přibližně dva týdny před odchodem do civilu v roce 2001, kdy jsem již na Vojenské akademii v Brně v Ústavu managementu a podpory vzdělávání absolvoval tříměsíční rekvalifikační kurz "Management a marketing pro podnikatele" mně bylo nabídnuto plukovnické místo prvního zástupce velitele (zástupce ředitele) Střední technické školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové (dnes po reorganizaci Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové a v minulosti Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové, kde jsem před 24 roky maturoval) ze strany velitele této školy plukovníka generálního štábu Ing. Dipl.-Päd. Jindřicha DĚDÁKA, mého bývalého bezvadného ředitele Institutu jazykové přípravy Vojenské akademie v Brně. Do hodnosti plukovníka bych byl povýšen k 1. prosinci roku 2001. Tuto jeho nabídku jsem s velkými díky odmítnul a vysvětlil jsem mu, že se dále chci v civilu živit jako učitel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny), když jsem ho úspěšně vystudoval na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze v rámci tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA";
 
  • 1992-2014 (celkem 22 let): soudní tlumočník jazyka arabského (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, jmenovaný na vyžádání přímo ministrem spravedlnosti České republiky (a ne pouze předsedou Krajského soudu v Brně, jako všichni ostatní tlumočníci jiných jazyků) dne 19. února r. 1992; 
 
  • 1992-1994 (celkem 2 roky - služební poměr = hlavní pracovní poměr): první zástupce náčelníka (vedoucího) samostatného celoarmádního jazykového pracoviště ODDĚLENÍ TLUMOČNICKÉHO A PŘEKLADATELSKÉHO ZAHRANIČNÍHO A ŠKOLÍCÍHO INSTITUTU VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně (nyní UNIVERZITY OBRANY v Brně), Kasárna Černá pole, Gen. Píky č. 2, Brno; Řídil jsem desítky profesionálních tlumočníků a překladatelů všech světových jazyků + dalších jazyků. Tlumočil jsem výuku odborných technických a vojensko - technických předmětů z češtiny do arabštiny a naopak. Prováděl jsem doprovodná a konsekutivní tlumočení z češtiny do arabštiny a naopak pro arabské delegace na mezinárodních veletrzích a na jednáních na všech úrovních Ministerstva obrany České republiky. Prováděl jsem odborné i všeobecné překlady z češtiny do arabštiny a naopak. (Výuka arabského jazyka /suplování/ v případě potřeby.); Působil jsem v páté vyšší armádní důstojnické hodnosti majora, ale podle katalogu jsem vykonával funkci velitele pluku s plánovanou hodností plukovník; 
 
  • 1991-1992 (celkem 1 rok - služební poměr = hlavní pracovní poměr): náčelník (vedoucí) SKUPINY ARABSKÉHO JAZYKA samostatného celoarmádního jazykového pracoviště ODDĚLENÍ TLUMOČNICKÉHO A PŘEKLADATELSKÉHO ZAHRANIČNÍHO A ŠKOLÍCÍHO INSTITUTU VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně (nyní UNIVERZITY OBRANY v Brně), Kasárna Černá Pole, Gen. Píky č. 2, Brno; Řídil jsem tým profesionálních tlumočníků a překladatelů arabštiny. Tlumočil jsem výuku odborných technických a vojensko - technických předmětů z češtiny do arabštiny a naopak. Prováděl jsem doprovodná a konsekutivní tlumočení z češtiny do arabštiny a naopak pro arabské delegace na mezinárodních veletrzích a na jednáních na všech úrovních Ministerstva obrany České republiky. Prováděl jsem odborné i všeobecné překlady z češtiny do arabštiny a naopak. (Výuka arabského jazyka /suplování/ v případě potřeby.); Působil jsem v páté vyšší armádní důstojnické hodnosti majora, ale podle katalogu jsem vykonával funkci velitele pluku s plánovanou hodností plukovník; 
 
  • 1987-1991 (celkem 4 roky - služební poměr = hlavní pracovní poměr): starší tlumočník - instruktor arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) SKUPINY ARABSKÉHO JAZYKA A JAZYKŮ ORIENTÁLNÍCH A AFRICKÝCH samostatného celoarmádního jazykového pracoviště TLUMOČNICKO - INSTRUKTORSKÉHO ODDĚLENÍ ZAHRANIČNÍ FAKULTY VOJENSKÉ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO (VAAZ) v Brně (později VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně, nyní UNIVERZITY OBRANY v Brně); Tlumočil jsem výuku odborných technických a vojensko - technických předmětů z češtiny do arabštiny a naopak. Prováděl jsem doprovodná a konsekutivní tlumočení z češtiny do arabštiny a naopak pro arabské delegace na mezinárodních veletrzích a na jednáních na všech úrovních Ministerstva obrany České republiky. Prováděl jsem odborné i všeobecné překlady z češtiny do arabštiny a naopak. (Výuka arabského jazyka /suplování/ v případě potřeby.); Působil jsem ve čtvrté armádní důstojnické hodnosti kapitána a v páté vyšší armádní důstojnické hodnosti majora, ale podle katalogu jsem vykonával funkci velitele praporu s plánovanou hodností podplukovník. Od r. 1988 do r. 1991 jsem tři roky vedl SKUPINU ARABSKÉHO JAZYKA A JAZYKŮ ORIENTÁLNÍCH A AFRICKÝCH z pověření; 
 
  • 1984-1987 (celkem 3 roky - služební poměr = hlavní pracovní poměr): vedoucí studijní skupiny během tříletého (šestisemestrového) denního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru „ARABŠTINA“ na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze, na Katedře věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedře Blízkého východu), ul. Celetná č. 20, Praha 1; Studium bylo úspěšně ukončené státní jazykovou zkouškou z jazyka arabského (vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky /CEFR = SERR/ třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1), závěrečnou písemnou prací na téma "Postavení ženy v arabských (islámských) zemích" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA"; Studoval jsem zde jako profesionální armádní důstojník /voják z povolání/ (zaměstnanec Federálního ministerstva národní obrany / Správy vojenského školství ČSSR v Praze) s platem a s třetí důstojnickou hodností nadporučíka Československé lidové armády (ČSLA). Na konci tohoto tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" jsem byl mimořádně povýšen do čtvrté armádní důstojnické hodnosti - kapitána (mimo povyšovací termín k 1. červenci roku 1987). Bylo mi nabídnuto dále sloužit na Federálním ministerstvu národní obrany ČSSR v Praze (FMNO) nebo na Generálním štábu Československé lidové armády v Praze (GŠ ČSLA). Slušně jsem to odmítl s tím, že za nabídku velice děkuji, ale že nemíním, jako mladý armádní kapitán (ve čtvrté důstojnické hodnosti), dělat v Praze na našem Federálním ministerstvu národní obrany ČSSR nebo na Generálním štábu ČSLA "PODRŽTAŠKU", že se chci celý život plně věnovat už jen arabskému jazyku (moderní spisovné arabštině) ve prospěch ČSLA, když jsem ho na Katedře věd o zemích Asie a Afriky na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze v rámci tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" úspěšně vystudoval a vybral jsem si sloužit jako starší tlumočník - instruktor arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) SKUPINY ARABSKÉHO JAZYKA A JAZYKŮ ORIENTÁLNÍCH A AFRICKÝCH samostatného celoarmádního jazykového pracoviště TLUMOČNICKO - INSTRUKTORSKÉHO ODDĚLENÍ na ZAHRANIČNÍ FAKULTĚ VOJENSKÉ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO /VAAZ/ v Brně (později VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně, nyní UNIVERZITY OBRANY v Brně); 
 
  • 1981-1984 (celkem 3 roky - služební poměr = hlavní pracovní poměr): učitel a velitel čety (30 vojáků) + velitel roty (přibližně 100 vojáků - jednalo se o naše slovenské a české vysokoškoláky, kteří studovali na vysokých školách a na univerzitách v socialistickém zahraničí) na PODDŮSTOJNICKÉ ŠKOLE v Michalovcích (Vojenský útvar 8700 = 63. motostřelecký pluk 14. tankové divize Východního vojenského okruhu), kde jsem ve druhé armádní důstojnické hodnosti poručíka a ve třetí armádní důstojnické hodnosti nadporučíka vyučoval řízené rakety budoucí poddůstojníky (střelce – operátory) na BVP-1 (na bojových vozidlech pěchoty, typ – 1) a vedoucí armádního prvoligového hokejového mužstva MEZ Michalovce (nyní Slovenská republika);   
 
  • 1979-1981 (celkem 2 roky - služební poměr = hlavní pracovní poměr): interní student a profesionální armádní praporčík /voják  z povolání/ v ČSLA (Československé lidové armádě) v tehdejší druhé armádní praporčické hodnosti - rotmistra během třetího a čtvrtého ročníku studia na VYSOKÉ VOJENSKÉ ŠKOLE POZEMNÍHO VOJSKA trojnásobného hrdiny ČSSR a hrdiny SSSR armádního generála  Ludvíka Svobody vyznamenané Řádem republiky a Řádem rudé hvězdy ve Vyškově na Moravě, ul. Víta Nejedlého, Vyškov na Moravě; Studium bylo úspěšně ukončené diplomovou prací a třemi státními závěrečnými zkouškami, přiznáním titulu inženýr, ve zkratce Ing. a jmenováním (povýšením) do druhé armádní důstojnické hodnosti - poručík; 

 

Výuka arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) probíhá podle těchto studijních materiálů:

  • učebnic ZÁKLADY MODERNÍ SPISOVNÉ ARABŠTINY, díl 1. a 2. , autoři - Jiří FLEISSIG a Charif BAHBOUH; 
 
  • učebnice ARABŠTINA PRO POKROČILÉ, autoři - Jiří FLEISSIG, Charif BAHBOUH a Karel KELLER; 
 
  • vysokoškolských učebnic MODERNÍ SPISOVNÁ ARABŠTINA, 1. a 2. díl, autoři - Jaroslav OLIVERIUS a František ONDRÁŠ; 
 
  • učebnic MODERNÁ SPISOVNÁ ARABČINA, díl 1. a 2., autor - Karol SORBY; 
 
  • učebnice (vysokoškolská skripta) SYNTAKTICKÁ CVIČENÍ Z MODERNÍ SPISOVNÉ ARABŠTINY, autor - Jaroslav OLIVERIUS; 
 
  • učebnice (studijní text) KAPITOLY ZE SYNTAXE MODERNÍ SPISOVNÉ ARABŠTINY, autor - Jaroslav OLIVERIUS; 
 
  • učebnice (studijní text) KAPITOLY Z FRAZEOLOGIE A IDIOMATIKY MODERNÍ SPISOVNÉ ARABŠTINY, autor - Jaroslav OLIVERIUS; 
 
  • vysokoškolských učebnic UČEBNICE SPISOVNÉ ARABŠTINY, 1. a 2. díl, autor - Karel PETRÁČEK; 
 
  • vysokoškolské učebnice ZÁKLADY GRAMATICKÉHO SYSTÉMU SPISOVNÉ ARABŠTINY, autor - Karel PETRÁČEK; 
 
  • učebnice GRAMATIKA SOUČASNÉ ARABŠTINY, autoři - kolektiv pracovníků LINGEA s.r.o.; 
 
  • učebnice AHLAN WA SAHLAN (moderní spisovná arabština pro začátečníky), autor - Jassan Shadafnh; 
 
  • ARABSKO - ČESKÝ SLOVNÍK, autoři - Petr ZEMÁNEK, Andrea MOUSTAFA, Naděžda OBADALOVÁ a František ONDRÁŠ; 
 
  • ČESKO - ARABSKÝ SLOVNÍK, autor - Charif BAHBOUH a kolektiv; 
 
  • ARABSKO - ČESKÝ A ČESKO - ARABSKÝ SLOVNÍK, autor - Luboš KROPÁČEK; 
 
  • učebnice ARABSKÁ SLOVESA, autoři - Charif BAHBOUH a Jana BŘESKÁ; 
 
  • dalších studijních materiálů (vysokoškolských skript a učebnic moderní spisovné arabštiny); 
 
  • vlastních studijních materiálů (napsal jsem celkem 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic); 
 
 

Moje arabsko - česká a česko - arabská vysokoškolská skripta a učebnice:

    Celkem jsem napsal 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic s lektorskými posudky od Prof. PhDr. Jaroslava OLIVERIUSE, CSc. z Katedry věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedry Blízkého východu) FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze a od PhDr. Evy SLOŽILOVÉ, Ph.D., M.A. (rozené Dorňákové) z Centra jazykové přípravy UNIVERZITY OBRANY v Brně (dříve z Ústavu jazykové přípravy VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně) a potom z MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně. Všechny tyto moje publikace vydala VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO v Brně a VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně).

1. ARABSKO - ČESKÁ KONVERZACE, skripta, pořad. číslo tisku 1912, počet stran 342, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1989 Vojenská akademie Antonína Zápotockého v Brně - Zahraniční fakulta, výhradně pro výuku zahraničních posluchačů;

 

2. STRUČNÁ VOJENSKÁ ČESKO - ARABSKÁ KONVERZACE, skripta, pořad. číslo tisku 2021, počet stran 188, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1991 Vojenská akademie v Brně - Zahraniční fakulta;

 

3. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY - 1, skripta, pořad. číslo tisku 2032, počet stran 44, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1992 Vojenská akademie v Brně - Zahraniční školící institut;

 

4. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY - 2, skripta, pořad. číslo tisku 2033, počet stran 73, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1993 Vojenská akademie v Brně - Zahraniční školící institut;

 

5. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY - 3, skripta, pořad. číslo tisku 2034, počet stran 61, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1993 Vojenská akademie v Brně - Zahraniční a školící institut;

 

6. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY - 4, skripta, pořad. číslo tisku 2035, počet stran 58, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1994 Vojenská akademie v Brně - Zahraniční a školící institut;

 

7. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY - 5, skripta, pořad. číslo tisku 2036, počet stran 60, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1994 Vojenská akademie v Brně - Zahraniční a školící institut;

 

8. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY S PŘEPISEM VÝSLOVNOSTI, skripta, pořad. číslo tisku S-805, počet stran 287, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1995 Vojenská akademie v Brně - Institut jazykové přípravy;

 

9. ČESKO - ARABSKÁ KONVERZACE S PŘEPISEM VÝSLOVNOSTI, skripta, pořad. číslo tisku S-828, počet stran 472, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 1996 Vojenská akademie v Brně - Institut jazykové přípravy;

 

10. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY S VOKALIZACÍ ARABSKÉHO TEXTU, skripta, pořad. číslo tisku S-971, počet stran 247, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 2000 Vojenská akademie v Brně - Oddělení speciálních překladů a tlumočení;

 

11. ČESKO - ARABSKÁ KONVERZACE S VOKALIZACÍ ARABSKÉHO TEXTU, skripta, pořad. číslo tisku S-972, počet stran 371, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 2000 Vojenská akademie v Brně - Oddělení speciálních překladů a tlumočení;

 

12. TEMATICKÉ ČESKO - ARABSKÉ OKRUHY S PŘEPISEM VÝSLOVNOSTI A S VOKALIZACÍ ARABSKÉHO TEXTU, skripta, pořad. číslo tisku S-1678, počet stran 430, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 2001 Vojenská akademie v Brně - Oddělení speciálních překladů a tlumočení;

 

13. ARABSKO - ČESKÁ A ČESKO - ARABSKÁ KONVERZACE S PŘEPISEM VÝSLOVNOSTI A S VOKALIZACÍ ARABSKÉHO TEXTU, skripta, pořad. číslo tisku S-1027, počet stran 590, autor Ing. Luboš Krepl, vydala r. 2001 Vojenská akademie v Brně - Oddělení speciálních překladů a tlumočení;

 

Lektorské posudky na moje arabsko - česká a česko - arabská vysokoškolská skripta a učebnice:

   Lektorské posudky na mých 13 arabsko – českých a česko – arabských vysokoškolských skript a učebnic  od Prof. PhDr. Jaroslava OLIVERIUSE, CSc. z Katedry věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedry Blízkého východu) FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze a od PhDr. Evy SLOŽILOVÉ, Ph.D., M.A. (rozené Dorňákové) z Centra jazykové přípravy UNIVERZITY OBRANY v Brně (dříve z Ústavu jazykové přípravy VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně) a potom z MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně. Všechny tyto moje publikace vydala VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO v Brně a VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně). 

 

 

 

Další osvědčení:

  • r. 2001: ÚSTAV MANAGEMENTU A PODPORY VZDĚLÁVÁNÍ VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně (nyní UNIVERZITY OBRANY v Brně) - rekvalifikační kurz (při odchodu z Armády České republiky po 24 letech služby v hodnosti podplukovníka) "Management a marketing pro podnikatele", ukončen závěrečnou písemnou prací a závěrečnou ústní zkouškou;
 
  • v lednu r. 2015 jsem z Národního bezpečnostního úřadu obdržel osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „DŮVĚRNÉ“;
 
  • v květnu r. 2014 jsem z Vojenského zpravodajství Ministerstva obrany České republiky obdržel osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „DŮVĚRNÉ“;
 
  • v r. 2006 jsem byl, jako zaměstnanec Vojenského zpravodajství Ministerstva obrany České republiky v rozkaze velitele VÚ 8280 Prostějov podle paragrafu 6 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, určen k seznamování se s utajovanými informacemi stupně utajení „VYHRAZENÉ“;
 
  • v r. 2003 jsem byl, jako zaměstnanec Vojenské zpravodajské služby Vojenského zpravodajství Ministerstva obrany České republiky v rozkaze velitele VÚ 8280 Prostějov podle zákona č. 148/1998 Sb. ve znění pozdějších doplňků a nařízení vlády ČR č. 246/1998 Sb., určen k seznamování se s dokumenty NATO a ostatních smluvních stran na stupeň utajení „VYHRAZENÉ“;
 
  •  v rozkaze rektora Vojenské akademie v Brně č. V2/2000 ze dne 15. ledna 2000 jsem podle zákona č. 148/1998 Sb. ve znění pozdějších doplňků a nařízení vlády ČR č. 246/1998 Sb. určen k seznamování se s dokumenty NATO a ostatních smluvních stran na stupeň utajení „VYHRAZENÉ“ (z arabštiny do češtiny a naopak - tlumočnické a překladatelské služby v rozsahu podle upřesnění jednotlivých složek resortu Ministerstva obrany ČR; organizace a hodnocení bojové pohotovosti; mobilizační plány a hodnocení mobilizační pohotovosti);
 
  • v rozkaze rektora Vojenské akademie v Brně ze dne 31. března 1998 jsem podle zákona č. 148/1998 Sb. ve znění pozdějších doplňků a nařízení vlády ČR č. 246/1998 Sb. určen k seznamování se s utajovanými skutečnostmi v rozsahu „TAJNÉ“ (z arabštiny do češtiny a naopak - tlumočnické a překladatelské služby v rozsahu podle upřesnění jednotlivých složek resortu Ministerstva obrany ČR, mobilizační plány/bojová dokumentace/ a nařízení pro zpracování /upřesňování/ mobilizačních plánů; bojová a mobilizační pohotovost vojsk a vojenských územních orgánů státní správy);
 
  • v červenci r. 1992 jsem z Federálního ministerstva vnitra ČSFR (České a Slovenské Federativní Republiky) obdržel osvědčení ("LUSTRAČNÍ OSVĚDČENÍ") s tím, že nejsem evidován jako osoba uvedená v § 2, odst. 1, písm. a) b) nebo c) zákona č. 451/1991 Sb.;
 
  • v r. 1987 jsem z Federálního ministerstva národní obrany ČSSR (Československé socialistické republiky) obdržel osvědčení na stupeň utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ“ (z arabštiny do češtiny a naopak – překlady technické a vojensko - odborné dokumentace, kontraktů a vojen. Speciálu; organizace ČSLA, TTD techniky, cizí armády, mapy);
 

Další dovednosti:

  • řidičský průkaz - skupiny AM, A1, A2, A, B1, B, BE, C1, C, C1E, CE, T;
 
  • 2x mezinárodní řidičský průkaz (do různých států světa);
 
  • uživatelská znalost práce na počítači;
 
  • zbrojní průkaz - skupiny B, D, E (původně B, C, E, G, H);
 
  • evropský zbrojní pas;
 
  • parašutistický (výsadkářský) základní výcvik;

    

Zájmy:

ČETBA:

- literatura faktu (vše o arabských a dalších islámských zemích);

- historické romány;

- životopisy;

 

CESTOVÁNÍ:

především do arabských zemí (pouze v rámci zájezdů organizovaných cestovními kancelářemi)

- Tunisko - 5x, není v tom zahrnutý můj studijní pobyt - intenzivní kurz arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) v BOURGUIBOVĚ ÚSTAVU ŽIVÝCH JAZYKŮ (INSTITUT BOURGUIBA DES LANGUES VIVANTES) TUNISKÉ UNIVERZITY I. v Tunisu v Tunisku, úspěšně ukončený závěrečnou písemnou a ústní zkouškou, přičemž jsem byl vedením BOURGUIBOVA ÚSTAVU ŽIVÝCH JAZYKŮ TUNISKÉ UNIVERZITY I. vyhodnocen jako nejlepší student naší třídy a jako odměnu jsem obdržel střední arabsko - arabský výkladový slovník;

- Egypt - 2x;

- Maroko - 2x;

- Spojené arabské emíráty - 1x;

- Jordánsko - 1 x;

- Palestinská autonomní území, konkrétně Západní břeh Jordánu, kde jsme byli cestovní kanceláří ubytovaní v rámci Státu Izrael - 1x;

- Omán - 1x;

 

PUBLIKAČNÍ ČINNOST:

    Celkem jsem napsal 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic s lektorskými posudky od Prof. PhDr. Jaroslava OLIVERIUSE, CSc. z Katedry věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedry Blízkého východu) FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze a od PhDr. Evy SLOŽILOVÉ, Ph.D., M.A. (rozené Dorňákové) z Centra jazykové přípravy UNIVERZITY OBRANY v Brně (dříve z Ústavu jazykové přípravy VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně) a potom z MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně. Všechny tyto moje publikace vydala VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO v Brně a VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně).


 

Poděkování arabistovi, právníkovi a diplomatovi JUDr. Michalovi ŠVANTNEROVI, mému vojákovi základní vojenské služby v "přijímači" v Michalovcích na východním SLOVENSKU, mému bezvadnému příteli, mému prvnímu perfektnímu učiteli arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny), diplomatovi ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ v Ženevě ve ŠVÝCARSKU (28 let) a diplomatovi ČESKOSLOVENSKA, ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY + krátce SLOVENSKÉ REPUBLIKY (12 let):

 Pro pobavení jsem na webové stránce https://cs.nametests.com zadal: "Jaká jsou nejvýznamější jména ve vašem životě?" Objevilo se mi tam 10 jmen, které si počítač náhodně vybral z mých přátel na facebooku. Až na posledním 10. místě se objevilo jméno "Mihály" = "Michal". Tak jsem to byl nucen upřesnit, cituji: "Nejvýznamnější jméno v mém životě (kromě jména mé milované manželky a jmen mých a manželčiných rodinných příslušníků) je stoprocentně MIHÁLY (Michal) - arabista, právník a diplomat JUDr. Michal ŠVANTNER". Studoval na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (Univerzita MGIMO), což je diplomatická škola MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ RUSKA. Univerzita založená roku 1944 je považována za nejstarší a nejznámější ruskou školu určenou pro studium mezinárodních vztahů a přípravu diplomatů. MGIMO vždy mělo a má i v současnosti pověst elitního ústavu. Mnozí ze studentů pocházejí z rodin politických, ekonomických nebo intelektuálních elit Ruska. Na škole se vyučuje 53 jazyků. Je to a vždy to byla nejlepší diplomatická škola na světě. Dále vystudoval PRÁVNICKOU FAKULTU UNIVERZITY KARLOVY v Praze.
  Takže JUDr. Michal ŠVANTNER (státnice a perfektní znalosti - arabština, angličtina, ruština, francouzština, polština, maďarština, slovenština a čeština) je můj voják základní vojenské služby v "přijímači" v Michalovcích na východním SLOVENSKU, můj bezvadný přítel, můj první perfektní učitel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny), 12 let diplomat ČESKOSLOVENSKA, ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY + krátce SLOVENSKÉ REPUBLIKY a 28 let diplomat ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ v Ženevě ve ŠVÝCARSKU, kde působil v různých funkcích, např. jako ředitel divize pro určité země Evropy a Asie (DCEA) ve Světové organizaci duševního vlastnictví (WIPO). Bez něj bych se nikdy, zdůrazňuji NIKDY, nedostal na tříleté (šestisemestrové) denní postgraduální studium (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze, které jsem úspěšně ukončil státní jazykovou zkouškou z jazyka arabského (vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky /CEFR = SERR/ třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1), závěrečnou písemnou prací na téma "Postavení ženy v arabských (islámských) zemích" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA". Zcela mi změnil život. JUDr. Michal ŠVANTNER je opravdu ČLOVĚK s velkým "Č". Díky němu a samozřejmě díky Prof. PhDr. Jaroslavovi OLIVERIUSOVI, CSc. (mému učiteli arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze) + rovněž díky dalším vyučujícím z FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze jsem se stal:
  • soudním tlumočníkem jazyka arabského (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, byl jsem jmenovaný na vyžádání přímo ministrem spravedlnosti České republiky (a ne pouze předsedou Krajského soudu v Brně, jako všichni ostatní tlumočníci jiných jazyků) (celkem 22 let),
  • tlumočníkem a překladatelem arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (od funkce starší tlumočník - instruktor arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ až po vedoucího samostatného celoarmádního jazykového pracoviště /na úrovni vedoucího vysokoškolské katedry nebo ředitele vysokoškolského ústavu/ na Vojenské akademii v Brně - celkem 14 let),
  • učitelem arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) na jazykových školách v Brně (Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Jazyková škola MIRAMARE, Jazyková škola AKZUZ, Jazyková škola kulturního střediska OMEGA) a na Jazykové škole při FILOZOFICKÉ FAKUTĚ MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně (celkem 37 let) a rovněž i v Prostějově u 601. skupiny speciálních sil VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (celkem 14 let až do odchodu do vojenského důchodu v 59 letech do 31. srpna r. 2017),
  • autorem 13 arabsko-českých a česko-arabských vysokoškolských skript a učebnic s lektorskými posudky od Prof. PhDr. Jaroslava OLIVERIUSE, CSc. z Katedry věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedry Blízkého východu) FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze a od PhDr. Evy SLOŽILOVÉ, Ph.D., M.A. (rozené Dorňákové) z Centra jazykové přípravy UNIVERZITY OBRANY v Brně (dříve Ústavu jazykové přípravy VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně) a potom z MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně. Všechny tyto moje publikace vydala VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO v Brně a VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně);
     

Mnohokrát Ti, Michale (Mihály), velmi srdečně děkuji! Luboš KREPL

 
V Brně dne 20. dubna 2024.
 
 

Citáty:    

  • "KDE JE VŮLE, NAJDE SE I CESTA." - Paavo Nurmi (devítinásobný finský olympijský vítěz na dlouhé tratě, celkem 9 zlatých a 3 stříbrné medaile na OH);

  • "MOUDROST MNE PRONÁSLEDUJE, ALE JÁ JSEM RYCHLEJŠÍ." - Švýcarské přísloví;

  • "VÍM, ŽE NIC NEVÍM." - Sokrates;

  • "BOJ JE PODSTATOU ŽIVOTA. KDO NEBOJUJE, NEMŮŽE ANI ZVÍTĚZIT." - Tomáš Baťa;

  • "DUM SPIRO SPERO - DOKUD DÝCHÁM DOUFÁM." - Motto 601. skupiny speciálních sil generála Moravce /dříve 6. speciální brigády Generálního štábu Armády České republiky/ (Vojenského útvaru 8280 Prostějov), do konce roku 2014 součást nejdříve VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY a po reorganizaci součást VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY, kam jsem denně z Brna dojížděl a kde jsem vyučoval arabský jazyk /moderní spisovnou arabštinu/ (jako občanský zaměstnanec a podplukovník v záloze) až do odchodu do vojenského důchodu v 59 letech do 31. srpna r. 2017 (hlavní pracovní poměr celkem 14 let a 2 měsíce);

 

Moudrosti:

 ‎    MOUDROSTI Z DOBY, KDY BYL PREZIDENTEM ČESKÉ REPUBLIKY VÁCLAV HAVEL A VÁCLAV KLAUS:

  • Pokud vás po nocích trápí svědomí, spěte přes den.

  • Ze svých chyb se učíme, z cizích děláme byznys.

  • Dnes může člověk s diplomatkou ukradnout mnohem více, než s pistolí.

        MOUDROSTI A CITÁTY O ŽENÁCH:

  • Genetický paradox: Většina žen má geniální děti a manžely idioty.

  • Mlčení je jediné zlato, které ženy nemají rády.

  • Pohádat se se ženou je totéž, jako navštívit zubaře. Buď je to velmi bolestivé nebo velmi drahé.

  • Ženy obvykle nechápou, že pomocí kosmetiky je možné krásu zvýraznit, ale je nemožné ji vytvořit.

  • Něco pro zlepšení nálady: Nejlepším způsobem jak přinutit ženu, aby vás pozorně poslouchala, je mluvit ze sna.

  • Žena je jako košile. Až když ji máš na krku, víš, co je to za číslo!

  • Z muže dělá opici alkohol, ze ženy móda.

  • Když muž ustupuje, pak opravdu bere zpátečku. Žena však couvá jenom proto, aby získala větší rozběh. ZSA ZSA GABOR

  • Dvacet let jsme žili já a má žena velmi šťastně a potom jsme se seznámili. PARÁČEK

  • Je-li pohromadě deset žen, mluví jich dvacet. KONFUCIUS

  • Kdo viděl rozbouřené moře a rozbouřenou ženu, vždycky spíše litoval manžela než námořníky. F. NIETZSCHE

  • Láska je neustálý boj - zpočátku o ženu a nakonec se ženou. J. B. BASHFORTH


 

Náboženské vyznání:

 ‎(نَصْرَانِيٌّ // مَسِيحِيٌّ) KŘESŤAN

    Díky mé milované babičce Emílii KREPLOVÉ a rodičům jsem pokřtěn a mám za sebou "Svaté přijímání". Věřím v BOHA. Jsem si jistý, že nad námi někdo je. Všechna tři monoteistická náboženství (křesťanství, judaismus a islám) a další světová náboženství mají své důkazy (malé a velké zázraky), kterými svým věřícím dokládají, že právě to jejich náboženství je to pravé. Mezi mnoha věřícími lidmi (různého vyznání) existuje i názor, že je jen jeden jediný BŮH, který se věřícím z různých náboženství zjevil po svém. Nechodím do kostela, ale k BOHU se modlím. Hlavně kvůli tomu, aby moje nejdražší manželka, moje děti, vnuci, bratr, rodiče a další příbuzní, moji přátelé a přítelkyně, studenti a studentky arabštiny (kterou vyučuji) byli zdraví, v životě spokojení a aby se jim dobře dařilo.

 

Svatý otec ŠARBEL MACHLÚF (Charbel Makhlouf) z Libanonu (مار شربل من لبنان) /arabského státu/:

    Je jeden z nejznámějších svatých na Středním východě. Papežem Pavlem VI. byl prohlášen za blahoslaveného dne 5. prosince 1965. Svatořečen byl týmž papežem 9. října 1977. Zástupy poutníků nepřestávají navštěvovat hrob svatého Šarbela (Charbela), který se nachází v maronitském klášteře v Annayi, kde mnozí byli zázračně uzdraveni na těle i na duchu. V tomto klášteře se uchovávají záznamy o více než šesti tisících zázračných uzdraveních. To ale představuje jen malou část zázraků připisovaných přímluvě svatého poustevníka Šarbela z Libanonu. Asi desetina z těchto zázraků se stala lidem, kteří nebyli pokřtěni - muslimům, drúzům a vyznavačům jiných náboženství. 
Na oficiálních webových stránkách svatyně svatého Šarbela (Charbela) v Annaya www.saintcharbel-annaya.com jsou uváděny důkladně prověřené a nepochybně doložitelné zázraky.

 

 

    Bůh vybírá jisté lidi, aby mimořádným způsobem připomenul světu Boží existenci, Boží všemocnou lásku a nekonečné milosrdenství. Svatý Charbel Makhlouf (Šarbel Machlúf) je jeden z nejznámějších svatých na Středním východě. Burcuje víru a všeobecnou úctu mimořádnými zázraky a znameními způsobenými silou své přímluvy.

Dětství

Narodil se 8. dubna 1828 jako páté dítě nemajetných rodičů Antuna a Brigidy Makhloufových, kteří žili v malém městečku na kopci Bekaa Kafra 140 km severně od Bejrútu. Při křtu dostal jméno Josef. Jeho rodiče byli katolíci maronitského ritu. Jejich děti vyrůstaly v radostné atmosféře lásky, která pramenila z živé denní modlitby a tvrdé práce na poli. V té době byl Libanon pod vládou Osmanské říše. Když byly Josefovi tři roky, zemřel mu otec. Josefova matka se rozhodla, že se znovu provdá, aby dětem umožnila péči a vzdělání. Vzala si za manžela poctivého a zbožného jáhna jménem Ibrahím.

Volání k řeholnímu životu

Ve čtrnácti letech Josef pocítil první náznaky volání k mnišskému povolání. Avšak teprve v roce 1851 se rozhodl vstoupit do kláštera v Maifuku, ve kterém potom prožil první rok svého noviciátu. Ve druhém roce novic Josef přešel do kláštera v Annayi, kde 1. listopadu 1853 složil první sliby a přijal jméno Charbel po starokřesťanském mučedníkovi, který byl v roce 107 našeho letopočtu zabit v Antiochii. Dokončil svá teologická studia a 23. června 1859 byl vysvěcen na kněze.

Vyvražďování křesťanů

Jako mladý kněz se v roce 1860 stal svědkem hrozného masakru, kdy muslimové a členové drúzské sekty zabili přes dvacet tisíc křesťanů. Muslimské hordy vraždily rodiny křesťanů bez slitování, loupily a vypalovaly kostely, kláštery, statky a domy. Stovky uprchlíků, hladových, zraněných a zděšených z toho, co se stalo, a ještě mohlo stát, hledalo útočiště v klášteře v Annayi. Otec Charbel uprchlíkům poskytl veškerou pomoc - stále se modlil, postil, činil pokání a nabídl Bohu sám sebe jako oběť za vykoupení z utrpení a prosil Jej o slitování nad postiženými i útočníky.

Hmatatelné zpřítomnění Boží lásky

Když někdo, kdo je úplně oddán Bohu, prosí, zpřítomní ve světě Boží všemohoucí lásku. Je to pak Kristus sám, kdo mluví skrze něho, poráží ďábla dobrotou, lež pravdou a nenávist láskou. Na světě neexistují účinnější prostředky boje proti zlu. Takovým způsobem otec Charbel bojoval proti zlu, protože věděl, že nejjistější cesta, jak je možné změnit svět k lepšímu, je změnit sám sebe, stát se svatým ve spojení s Bohem. To byl hlavní cíl jeho života v klášteře. Pouze ti, kdo oddaně touží po svatosti, učiní svět lepším.

Ochod do samoty

15. února 1875, po mnoha letech v klášteře v Annayi, otec Charbel obdržel povolení k odchodu do poustevny svatých Petra a Pavla, kde se spojil s Kristem modlitbami, manuální prací, přísným sebeovládáním a půstem. Malá a odlehlá poustevna, ve které žili pouze tři mniši, se nacházela v nadmořské výšce 1350 metrů. Charbelova cela měla pouze šest metrů čtverečních. Pod hábitem stále nosil žíněnou košili a spal jen několik hodin denně. Jedl velice málo, pouze jednou za den. Maso nejedl vůbec. Eucharistie byla ústředním bodem jeho života. Dříve než přistoupil ke slavení mše svaté v kapli poustevny, vždy se na ni nejprve dlouho připravoval. Pak zůstával ještě další dvě hodiny v díkůvzdání. Denně adoroval před Nejsvětější svátostí. Také každý den četl a rozjímal Písmo Svaté. Pracoval a bez ustání se modlil. Tímto způsobem se odevzdával Bohu, aby Bůh mohl očistit jeho srdce a osvobodit ho od zlých sklonů a egoismu.

Různost cest ke svatosti

Spolubratři považovali Charbela za svatého již během jeho života, protože věděli, jak hrdinně následuje Krista. Pouze určití lidé jsou povoláni k životu tak přísnému, jaký vedl Charbel, ale Kristus volá ke svatosti každého z nás. Smysl pozemského žití je růst v lásce, abychom dosáhli nebe. To znamená milovat tak, jak Kristus miluje nás a uskutečňovat v každodenním životě Jeho největší přikázání: "Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás" (Jan 15,12).    

Zázračná záchrana úrody

Otec Charbel byl tak úzce spojen s Kristem, že mohl vyzařovat radost a čistou lásku ke každému koho potkal a proto Ježíš mohl skrze něj učinit mnoho zázraků a znamení. Jeden z četných zázraků, připisovaný tomuto libanonskému mnichu, se udál v roce 1885 a týkal se chudých vesničanů, kteří bydleli v blízkosti kláštera Annaya. Obrovské mračno kobylek přiletělo na pole a začalo ničit úrodu. Pro lidi to byla velká pohroma, která hrozila velkým hladem. Představený kláštera požádal otce Charbela, ať se okamžitě vydá na pole, aby se tam modlil, žehnal je a kropil svěcenou vodou. Kobylky zmizely z každého pole, které mnich požehnal, a úroda byla nakonec zachráněna.

Uzdravuje na těle i na duchu

V roce 1873 otec představený poslal otce Charbela do paláce prince Rašída Bejk Al-Choury, aby se modlil za princova syna Nagiba, který onemocněl tyfem. Lékaři chlapci dávali už jen velmi malou naději. Otec Charbel pozvedl svatý kříž nad hochem a požehnal ho svěcenou vodou. O chvilku později se Nagib uzdravil, k veliké radosti všech přítomných. Když později princův syn dokončil lékařská studia, stal se pak jedním z nejznámějších lékařů v Libanonu. V malém městě Ehme žil duševně postižený člověk, který byl velkým nebezpečím pro sebe i pro jiné. Několik mužů ho s velkými obtížemi přivedlo do kláštera Annaya, ale nedokázali ho už dovést do kostela, protože disponoval nadlidskou silou. Objevil se otec Charbel a požádal ho, aby šel s ním a poklekl před svatostánkem. Muž se sklonil a učinil tak, jak mu mnich řekl. Po modlitbě, v souladu s východním obyčejem, četl otec Charbel postiženému z Evangelia. Pak se stal zázrak. Muž byl uzdraven. Později se oženil, měl početnou rodinu a přestěhoval se do Spojených států. I tam se stalo mnoho zázraků ve spojení s otcem Charbelem, ale většinou až po jeho smrti.

Smrt v kapli

Otec Charbel zemřel na Štědrý večer roku 1898 během adorace před Nejsvětější Svátostí. Jeho spolubratři ho našli na podlaze kaple. Když umývali tělo, objevilo se velké světlo ze svatostánku. Mniši to považovali za viditelné znamení nebe. Venku silně sněžilo a vál ostrý vítr. Všechny cesty k poustevně byly zaváté sněhem a nikdo z kláštera nemohl nejbližší vesničany informovat o jeho smrti. Ale stala se zvláštní věc. Přesně ten den lidé v okolí vnitřně poznali, že otec Charbel byl povolán do nebe. Mladí muži se vydali s lopatami odklízet sníh, aby se dostali do poustevny a donesli tělo do kláštera Annaya. Představený kláštera napsal: „Ztratili jsme jasnou hvězdu, která ochraňovala náš řád, Církev a všechny Libanonce svou svatostí. Modleme se, aby Bůh učinil Charbela naším patronem, který nad námi bude dohlížet a bdít a bude průvodcem temnotami pozemského života."

Tajemná záře, vůně, tekutina...

Na svátek Narození Páně byl otec Charbel uložen k odpočinku do společné hrobky v klášteře. Následující noci se nad celým údolím rozlila záhadná jasná záře a trvala po čtyřicet pět nocí. Událost vyvolala velký rozruch v celém kraji. Tisíce křesťanů i muslimů přicházelo k hrobu, aby viděly tento mimořádný jev. S cílem získat z ostatků otce Charbela alespoň kousek oblečení nebo pramenů vlasů jako relikvie, začali kopat v místě hrobu. Kvůli bezpečnosti se maronitský patriarcha rozhodl přenést Charbelovo tělo do kláštera.

Hrob byl otevřen za přítomnosti lékaře a dalších oficiálních svědků. Exhumované mnichovo tělo bylo neporušené i přes to, že bylo přikryto mokrou zemí. Odborníci ho podrobili lékařským testům, které potvrdily, že tkáně nejeví žádné známky rozkladu, a že tělo navíc vydává úžasnou vůni a uvolňuje tekutinu neznámého původu. Dodnes tato tekutina bez ustání vychází ze světcova těla jako znamení Kristovy uzdravující síly. Tělo otce Charbela bylo umyto, oblečeno do nových šatů a uloženo v otevřené rakvi v jedné místnosti kláštera, která není přístupná veřejnosti. Kvůli neustálému prosakování tekutiny z těla museli mniši vyměňovat roucha zesnulému poustevníkovi každé dva týdny.

Nevysvětlitelná záhada

24. června 1927 bylo Charbelovo tělo uloženo do kovové rakve a přeneseno do mramorové hrobky v klášterním kostele. V roce 1950 začala prosakovat záhadná tekutina z hrobky. Maronitský patriarcha nechal tělo exhumovat. Bylo vystaveno v přítomnosti členů lékařské komise, představitelů církve a úředníků města. Jejich očím se naskytl mimořádný pohled. Tělo svatého Charbela bylo neporušené jako v okamžiku smrti. Tajemná tekutina, kterou stále ronilo tělo světce, zkorodovala kovovou rakev, a našla si dokonce cestu mramorem hrobky. Tělo bylo opět umyto a oblečeno a vystaveno veřejnosti po několik dní, uloženo do nové rakve a pochováno do hrobky zevnitř vybetonované. Toho roku byl zaznamenán rekordní počet zázračných uzdravení a obrácení v Annayi. Klášter se stal poutním místem nejen pro křesťany, ale i pro muslimy, i pro lidi jiných vyznání.

Další exhumace se konala 7. srpna 1952, tentokrát za přítomnosti patriarchy syrsko-katolické církve, biskupů, pěti profesorů medicíny, ministra zdravotnictví a dalších pozorovatelů. Ostatky poustevníka byly neporušené a zatopené neustále prosakující tekutinou. Svatý Charbel byl opět vystaven veřejnosti od 7. do 25. srpna toho roku. Bylo učiněno mnoho pokusů zastavit prosakování tekutiny, mimo jiné vyjmutím žaludku a střev, ale bez výsledku. Lidská věda nemůže zastavit sílu Božího počínání na těle svatého poutníka.

Stanovisko lékařů

Renomovaný libanonský profesor medicíny Georgio Sciukrallah 34krát pečlivě zkoumal tělo v průběhu sedmnácti let. Takto shrnul svá mnohaletá pozorování: „Kdykoli jsem zkoumal tělo svatého Charbela, vždy jsem ho ke svému údivu shledal nedotčené, bez jakékoli známky rozkladu a poddajné a vláčné, jako kdyby ho právě v tom okamžiku zastihla smrt. Nejvíce mne však udivilo neustálé vylučování tekutiny celým tělem. Tuto skutečnost jsem na svých cestách konzultoval s profesory medicíny jak v Bejrútu, tak v různých městech v Evropě, ale nikdo nebyl schopen objasnit tento jev. Tento úkaz je skutečně jedinečný v celé historii. Kdyby tělo vylučovalo pouze tři gramy tekutiny denně (ve skutečnosti je to však mnohem více), pak během 66 let by celková váha tekutiny činila 72 kg, což je o dost více než váha samotného těla. Z vědeckého hlediska nenabízí tato skutečnost žádné vysvětlení, protože lidské tělo obsahuje přibližně pět litrů krve a jiných tělních tekutin. Na základě svého dosavadního zkoumání potvrzuji, že tělo je ve stavu perfektní zachovalosti, neustále produkující záhadnou tekutinu, což připisuji zásahu samotného Boha."

Neuvěřitelná fotografie

Svatého Charbela za jeho života nikdo nefotografoval, a ani nikdo nenamaloval jeho portrét. Přesto existuje světcova fotografie. K mimořádné události došlo 8. května 1950. Několik maronitských misionářů a jejich žáků se fotografovalo před hrobkou svatého Charbela. Po vyvolání fotografie zjistili, že na ní je ještě jedna neznámá postava - postava mnicha - stojící mezi nimi. Starší mniši, kteří znali otce Charbela, ho na této fotografii poznali. Je na ní zachycen tak, jak vypadal v posledních letech svého života. Odborníci vyloučili jakýkoliv podvod. Tato fotografie sloužila jako předloha pro zhotovení většiny obrazů svatého poustevníka, včetně těch, které byly vystaveny na Náměstí sva­tého Petra v Římě během jeho blahořečení a svatořečení.

Svatořečení

Otec Charbel Makhlouf (Šarbel Machlúf) byl papežem Pavlem VI. prohlášen za blahosla­veného dne 5. prosince 1965. Svatořečen byl týmž papežem 9. října 1977. Zástupy poutníků nepřestávají navštěvovat poustevníkův hrob, který se nachází v maronitském klášteře v Annayi, kde mnozí byli zázračně uzdraveni na těle i na duchu. Příkladem svého života a neustálou přímluvou u Boha nás svatý Charbel vyzývá, abychom usilovali o věčné štěstí v nebi - denně, odvážně a nekompromisně. Do nebe vede pouze jedna cesta - ta, na kterou nás zve Ježíš: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho" (Mk 8,34-35). Podle příkladu svatého Charbela se nebojme jít cestou pokory, sebezapření a odpírání hříchu. Staňme se jedno s Kristem - zdrojem Lásky - neustálou modlitbou, přijetím svátosti pokání a svatého přijímání a obětavou láskou k bližnímu.

 

Modlitba k Svatému ŠARBELOVI (Charbelovi) z Libanonu /arabského státu/:

    Svatý otče ŠARBELE (Charbele), jenž jsi se zřekl radovánek světa, žil prostý život v samotě poustevníka a nyní dlíš ve slávě nebe, přimlouvej se za nás! Osviť naše mysli a srdce, posiluj naši víru a vůli. Zapal v nás lásku k Bohu i bližním. Pomoz nám, abychom zvolili dobro a odmítli zlo. Chraň nás před nepřáteli viditelnými i neviditelnými, pomáhej nám v každodenním životě. Tvou přímluvou Bůh obdarovává mnohé lidi duchovním nebo tělesným uzdravením nebo vyřešením jiných beznadějných problémů. Shlédni na nás s láskou, je-li to v souladu s Boží vůlí, vypros od Něj, co pokorně žádáme (uveďte, o co prosíte). A především, pomáhej nám, abychom každý den kráčeli cestou svatosti k věčnému životu. Amen.
 
 

Ruka FÁTIMY ( يد  فاطمة ), dcery Proroka MUHAMMADA (Mohameda) = CHAMSA (Chamsat - un) (خمسة) /částečně převzato z internetu, něco z toho opraveno a doplněno/:

   

„Ruka FÁTIMY“ pro ortodoxní. Význam a typy amuletů „Chamsa“ („Chamsat – un“)

Starověké symboly, kouzla a talismany jsou v naší době stále oblíbenější. A mezi nejvyhledávanější, které lze považovat za univerzální, je i amulet s názvem „CHAMSA“ (Chamsat – un), což je symbol ruky nebo spíše narovnaná dlaň. Tento amulet je nejčastěji známý mezi Židy, Araby, domorodci ze severní Afriky jako „Ruka FÁTIMY“ a má starověké kořeny u Féničanů, kteří kdysi žili v Kartágu.

Amulet „CHAMSA“ (Chamsat – un) má přímou souvislost s bohyní TANIT, která podle legendy byla patronkou starého města Kartága. Z arabštiny se slovo „chamsa“ překládá jako číslovka „pět“, což se pravděpodobně stalo základním faktorem při vytváření amuletu.

Prakticky impregnovaná mystika Blízkého východu je nevyčerpatelným zdrojem různých legend, tradic a amuletů. Pokud se ponoříte do dějin, mnohé z nich jsou dědictvím starověkých národů, které kdysi uctívaly různá božstva a různé nevysvětlitelné jevy. A každá kultura má své vlastní vysvětlení vzhledu amuletu s názvem „Chamsa“ (Chamsat – un).

Svět ISLÁMU

Ve světě islámské kultury je „Ruka FÁTIMY“ amulet spojený s dcerou slavného Proroka MUHAMMADA (Mohameda). Jediná dcera Proroka MUHAMMADA (Mohameda) jménem FÁTIMA byla provdána za čtvrtého a posledního voleného chalífu, který se jmenoval Alíj (Calíj) ibn Abí Tálib.

Jsou nejméně dvě legendy ohledně „Ruky FÁTIMY“:

  • Podle první legendy vystřelil jeden z nepřátel na Proroka MUHAMMADA (Mohameda) otrávený šíp. Zahlédla to Prorokova dcera FÁTIMA a nastavila před otce svoji dlaň, do které se jí ten otrávený šíp zabodl. FÁTIMA byla ještě mladá a otravu jedem přežila.
  • Podle druhé legendy když vstoupil do domu, kde FÁTIMA vařila chalvu, její manžel Alíj (Calíj) ibn Abí Tálib s novou manželkou, byla tak smutná, že když upustila lžíci, pokračovala v míchání rukou. Tato legenda se stala vysvětlením, proč má amulet tvar ruky, což potvrzují četné fotografie.

Samotný amulet v islámském světě je symbolem trpělivosti, čestnosti a víry. Symbol “Ruky FÁTIMY“ je také spojen s čestným slovem, protože Alíj (Calíj) slíbil své ženě, že už nebude přivádět do jejich domu novou manželku, navzdory polygamii povolené muslimy. Při zachování svého slova přispěl podílem svého příběhu k vytvoření amuletu. To je důvod, proč se v mnoha zemích na Blízkém východě považuje zvýšená ruka za potvrzení spolehlivosti toho, co bylo řečeno nebo upřímnosti přijatého slibu.

Svět JUDAISMU

Mezi Židy se věří, že původ amuletu „CHAMSA“ (Chamsat - un) pochází z JUDAISMU. Tento maskot, který Židé považují za nejstarší symbol ochrany, se nazývá „Ruka MIRIAM“. Podle legend byla MIRIAM sestra Božích poslů - Mojžíše a Árona.

Talisman v moderním světě

Amulet „CHAMSA“ (Chamsat – un) je velmi populární mezi obyvateli Středního východu. Mezi křesťany je to jen obyčejný amulet. A pokud je v Izraeli pomocí tohoto amuletu obvyklé chránit své domovy, pak moderní Evropan používá amulet s názvem „CHAMSA“ (Chamsat – un) jako osobní talisman. Lidé, kteří získali symbol otevřené dlaně s pěti prsty se domnívají, že amulet je ochrání před tímto:

  • zlé oko
  • poškození
  • závist
  • nežádoucí účinky
  • zlí lidé

Vzhledem k rostoucí popularitě „Ruky FÁTIMY“ má v moderním světě tento amulet nejrozmanitější formy:

  • přívěsky, náušnice a jiné druhy šperků
  • dekorativní prvky pro oděvy (knoflíky, brože atd.)
  • foto ve tvaru stěnového panelu
  • klíčenky
  • dekorativní magnety a další

Jak nosit amulet?

Nosit tento amulet mohou všichni bez výjimky. Každý, kdo si chce koupit nebo nosit „Ruku FÁTIMY“ by rozhodně měl vzít v úvahu, že vědomě nebude pomáhat zlu, ale že „Ruka FÁTIMY“ pomůže lidem s čistými myšlenkami k dosažení cíle.

Tento požadavek je způsoben charakteristickým tvarem amuletu - otevřená dlaň je symbolem otevřené, nevinné duše.

Fátima - ruční maskot bez oka

V jakékoli podobě je "Ruka FÁTIMY" strážcem člověka. Měla by pomáhat slabým a citlivým lidem, aby dokázali odolat "zlému oku". V některých případech se používá k ochraně dítěte.

Kde a jak správně nosit „Ruku FÁTIMY“

Amulet by měl být nošen tak, aby se dotýkal otevřeného těla. Takto je schopen neustále komunikovat s osobou majitele a vstřebávat jeho špatnou náladu. Často se nosí přívěšek „Ruky FÁTIMY“ na náramku z červené nitě. V tomto případě je jeho síla posilována silou červené nitě.

„CHAMSA“ SE ČASTO NACHÁZÍ NA ŠATECH JAKO VÝŠIVKA A POTISK. TAKOVÁ OZDOBA NEJEN DODÁVÁ STYL, ALE TAKÉ SE POSTAVÍ PROTI NEGATIVNÍ ENERGII Z VNĚJŠÍHO SVĚTA. 

Na které ruce se nosí „Chamsa“

Nosit talisman je nutné na levé ruce, aby mohl ochraňovat svého pána před zlým okem. 

Amulet „Chamsa“ a jeho role ve světových náboženstvích

Amulet „Chamsa“ se nachází v mnoha světových náboženstvích, které existovaly v různých fázích lidských dějin. Například v křesťanské literatuře se často hovoří o "Ruce Boží", která poskytuje patronát cestujícím a příslušné NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICI. Kromě toho tento amulet slibuje podporu a pomoc těm lidem, kteří z nějakého důvodu uhnuli ze správné cesty, ale touží se vrátit do spravedlivého života. Obraz tohoto amuletu lze také nalézt na mnoha náboženských tématech.

Emblém, který připomíná otevřenou dlaň, se také nachází v hinduismu. Zde je tento talisman symbolem pokory a nenásilí.

Američtí indiáni si tetovali na svá těla otevřené dlaně s očima. Podle jejich přesvědčení tento symbol posílil schopnost jasnovidnosti a také vyvinul vlastní intuici. Na amulet si často kladli různé dopisy a kouzla.

Ve starověké FÉNICII byla „CHAMSA“ přímo spojena s bohyní měsíce, hlavní patronou Kartága. Tam byla "Ruka ATUT" známkou plodnosti.

Množství archeologických vykopávek potvrzuje, že tento amulet byl také v Egyptě velice vážen. Obrázky amuletů připomínajících obrys „CHAMSY“ lze najít také v mnoha ručně psaných textech, stejně jako v starověké literatuře.

 

Alláhovo oko // Oko Proroka // Nazar // Oko Fátimy // Evil eye:


Alláhovo oko a jeho duchovní význam.

Alláhovo oko můžete najít i pod názvy Oko Proroka, Nazar, Oko Fatimy nebo Evil eye. Symbol je tajemný až mystický znak, jehož význam je skrytý těm, kdo jej neznají. Zajímavé je, že symbol má vždy dvě složky. Nositele znaku (to je jeho vizuální stránka) a význam (to k čemu odkazuje), protože krom sama sebe vždy odkazuje k něčemu dalšímu, co je na první pohled skryto. V mýtech a ságách jsou symboly překryty kulturním materiálem a může se stát, že jeden symbol má ve dvou kulturách odlišný význam. Alláhovo oko je dodnes důležitý a stále používaný symbol v kulturách v oblasti Středomoří, na Balkáně a Středním východě. Zde si ponechává významové jádro napříč kulturami i místy, to je jeho jedinečnost. Říká se, že nošení Alláhova oka odhalí zlé síly, i to je možná důvod jeho značné obliby. Jeho historie sahá notně hluboko do toku času. Původně se vyráběl z pálené hlíny opatřené barevnou glazurou, jeho dnešní obdoba si získala podobu amuletu oka z modro bílého skla.

K čemu slouží.

Obecný symbol oka se objevuje v mnoha kulturách a má rituální, mytologický i náboženský význam. Zrak je hlavním a nejdůležitějším ze smyslů. A většina podnětů, které se k nám dostávají má vizuální charakter. Není proto překvapivé, že mu lidé odpradávna přisuzovali takový význam. Starověký symbol Alláhova oka je chápán jako mocný talisman s velkou pozitivní silou. Každý jistě někdy zaslechl frázi „zle se na někoho podívat“… tak za takovým pohledem se prý skrývá i zlý úmysl. A od něj měl amulet svého nositele chránit. Ačkoli amulet bývá přezdíván „Evil eye“ je třeba nejprve pochopit rozdíl mezi samotným amuletem a kletbou zlého pohledu.

Zlý pohled měl podle starověkých Řeků a Římanů původ v obdivu. V nepřiměřeném obdivu k něčemu, co jeho nositel nemá nebo nemůže mít.

V podstatě se nejedná o složitý koncept, pramení z přesvědčení, že ten, kdo dosáhne velkého úspěchu nebo uznání, přitahuje závist svého okolí. A tato závit se projeví jako kletba, protože negativní myšlenky s sebou nesou zlou energii. Talisman se symbolem Alláhova oka prý dokáže takový úmysl odrazit, jen ho musíte mít stále při sobě. I Prorok Mohamed (Muhammad) varuje svůj lid před „zlým pohledem“.

V Indii, aby se vyhnuli důsledkům těchto nepřejících pohledů, nabídli jejich původci na usmířenou misku mléka. 

Jak velký význam lidé přisuzovali závistivému pohledu a zlovolným myšlenkám? 

Pokud by vám někdo záviděl majetek, přijdete o něj, pokud by záviděl krásu a mládí uvadly by. Tomu měl amulet s okem zabránit. Je třeba si uvědomit, že podle tohoto tvrzení upřímný kompliment nic zlého nepřinese, ale neupřímná a nepřejícná lichotka ano. 

Je pro lidskou bytost skutečně tak těžké přát druhému štěstí? 

V dobrých časech jistě ne, ale pokud nás postihnou ty zlé, je to spíše zkouška charakteru.

Přirozené prostředí.

Pro mnohé je to sice naivní představa, ale v některých zemích se stal amulet běžnou součástí života. Bývá to například dar pro právě narozené dítěte. Pokud jste někdy navštívili Středomoří nebo Turecko, jistě jste se se symbolem Prorokova oka již setkali. K mání je tam prakticky všude, na trhu, v hotelu, na letišti, v taxi v domech, kde se bydlí, na balíčcích s kořením. Oko Alláha má charakteristický vzhled, podle kterého jej vždy poznáte. Je to světle modrá barva duhovky, bílé bělmo a často tmavší modrá na pozadí (protože modrá barva prý dokáže ochránit před zlou energií).

Jak amulet používat.

Říká se, že pokud amulet praskne, nebo se jinak poškodí, odrazil obzvlášť silnou kletbu. Jeho majitel by jej měl nosit neustále, aby byl opravdu pod jeho ochranou. Měl by to být bezelstný dar od někoho, kdo vás má skutečně rád a přeje vám jen dobré, aby skutečně fungoval. Může mít podobu šperku, přívěsku nebo jen skleněného kamínku. Je to skvělý dárek pro někoho, na kom vám skutečně záleží.

 
 

Anch // Egyptský kříž života // Nilský kříž // Isidin kříž:

 

Anch (anglickým zápisem ankh), 

jinak též závěsný kříž nebo nilský kříž je egyptský hieroglyf znamenající život, a to jak pozemský, tak věčný. Pro Egypťany měl symbolizovat zrození, život, kde smyčka v horní části kříže představuje dno pánevní a spodní část kříže představuje penis, tedy spojení kopulačních znaků. Egyptští bohové jsou často vyobrazováni s křížem v ruce.

V době šíření křesťanství převzali symbol koptští křesťané v Egyptě. Dnes se anch používá jako amulet.

Znaková sada Unicode reprezentuje symbol anch kódovým bodem U+2625 ☥ ANKH.

Starověký Egypt.

Anch je původem egyptský hieroglyf pro život, též narození, znovuzrození a oživení nebo nesmrtelnost. Velmi často se objevuje na egyptských malbách a reliéfech. Často byl tesán uvnitř pyramid, na sarkofágy zemřelých, na hole kněží či byl v kresbách kladen do rukou bohů. Z pozůstatků rozeznáme amulety a prsteny s jeho vyobrazením. 

Velmi často bývá vyobrazován v souvislosti s bohyní Eset (Isis), která patřila k nejuctívanějším bohům starého Egypta a jako manželka boha Usira a matka boha Hora představovala patronku života. V hrobu královny Nefertiti je bohyně zobrazena jak předává královně život symbolizovaný anchem.

Podle některých autorů vyjadřuje znak spojení symbolů aktivity a pasivity a má tak podobný význam, jaký bývá připisován všem křížům ve starověku. Jiní předpokládají, že symbol představuje magickou smyčku s kouzelnou mocí, svazující zvláštní kombinaci elementů.

Podle dalších horní kružnice značí Slunce na horizontu, vyjádřeném vodorovnou čarou. Svislá čára v tomto případě znázorňuje spojení vesmíru se zemí. V symbolu lze též spatřovat prosícího člověka s rozpaženýma rukama, či symbol ukřižování. Tvar symbolu lze odvodit z tvaru obětní lžíce. Podle nejobecnější interpretace vyjadřuje symbol kombinaci pozitivního a negativního jako např. Světlo a tma, muž a žena či život a smrt. Jinde představuje živly jako je voda a vzduch, také je v některých spisech zmiňován jako klíč k podsvětí.

Anch v západním esoterismu.

V esoterních či okultních kruzích bývá anch používán k léčení nemocí či hubení jejich původců. Protože jeho skutečný přínos a obliba v Egyptě je diskutabilní, je často připodobňován jako konvertor sil. Kříž má dvě strany, každá s jiným silovým působením. Tvar kříže pak funguje jako „čistič“ energie, kdy jednou stranou je nasávána negativní síla, ta po průchodu křížem je změněna na pozitivní a následně šířena ven.

Dnešní použití je různé.

Anch v populární kultuře.

Anch se stal od šedesátých let populární v mnoha hnutích (gotické hnutí, hippies) a byl zpopularizován také ve filmu, literatuře (Sandman) nebo mezi hudebními skupinami (Kiss, Elvis Presley, The 69 Eyes). V současné době je jedním z nejpoužívanějších egyptských amuletů. Jako symbol si ho vybral i český rapper Yzomandias.

Je populární mezi příznivci novopohanských a esoterních či okultních skupin.

Koptský kříž.

Vzhledem k podobnosti symboliky křesťanského kříže se staroegyptským závěsným křížem byl anch používán prvními křesťany v Egyptě, Kopty, jako ochranný symbol. Koptští křesťané zobrazovali anch v původní podobě, ale také v mnoha variantách. Pokřesťanštěný anch s kulatějším poutkem se nazývá koptský kříž (latinsky crux ansata, doslovně kříž s držadlem). Později byla k jeho vyobrazení přidávána také řecká písmena alfa a omega, podobně jako u Kristova monogramu.

Egyptští křesťané převzali symbol nilského kříže a s mírnou úpravou jej začali na dolním toku Nilu používat jako křesťanský symbol již v prvních staletích našeho letopočtu, ovšem dále též používali rovnoramenný kříž. Později vznikl samostatný koptský rovnoramenný kříž a koptský kříž z nilského kříže života. Nápadná je rovněž podobnost nilského kříže života s jedním z typů tuarežského kříže.

Gnostický kříž.

Kříž označovaný jako gnostický je obdobou křesťanského koptského kříže, který je navíc doplněn o menší rovnoramenný kříž v kulatém poutku. Tato varianta je vyobrazena v gnostickém Bruceho kodexu (Codex Brucianus). Gnostici byl pozdně antický mystický směr, který byl spjat s většinovou křesťanskou církví, ale oproti ní měl zásadně odlišné učení, jehož součástí mohlo být i zpochybňování Ježíšova ukřižování. Sekty gnostiků si až na výjimky nevytvářely vlastní samostatné církve, ale v rámci většinové církve tvořily malé komunity na okrajích církevní hierarchie. Svůj největší rozmach zažil gnosticismus v 1.–3. století našeho letopočtu.

Antický symbol Venuše.

V antice je starověkému anchu podobný symbol ( ♀ ), který je znám jako symbol Venuše, symbol ženského pohlaví, ženství a nositelky života.

Nilský kříž a jeho praktické užitné vlastnosti.

V současnosti se u nás používá při alternativních způsobech léčby řada biogenerátorů – zářičů, kterých lze s úspěchem využít pro odrušení škodlivých záření i k léčení. Mezi tyto biogenerátory patří i nilský kříž, někdy označovaný také jako egyptský kříž života, anch. Již ve starém Egyptě byly známé schopnosti nilského kříže zabíjet nebezpečné bakterie, ochraňovat svého majitele, regenerovat organizmus a posilovat imunitu. Tento kříž používali panovníci a vyšší úředníci k osobní ochraně.

Čím je kříž větší, tím větší je jeho vyzařovaná energie. Nilský kříž ovlivňuje velikost a energetickou hodnotu aury člověka, a to tak, že tytohodnoty stoupají. Ovlivňování fyzického stavu člověka tímto křížem se z počátku doporučuje jen ve velmi krátkých časových úsecích a to po 3, 6 maximálně 12 minutách denně.

Většina zářičů nyní používaných odvozuje své vlastnosti od různých magických forem, které vznikaly ve starověku. Mezi ně se řadí i nilský kříž. Je podobný známému křesťanskému kříži, který však má místo horního svislého břevna – jeho krátké svislé části – oko v podobě kapky (slzy). Pro léčení se používá velký nilský kříž o celkové délce 13 až 17 cm, který je účinnější, a práce s ním je velice snadná a jednoduchá.

Nilský kříž patří do kategorie silnějších zářičů.

Tento kříž je schopen odnímat z našeho těla negativní energii (nemoc), a proto se mu také říká "kříž života". Je to pozitivní tvarový zářič, proto by neměl člověku škodit. Ovšem u citlivých jedinců může jeho vyzařovaná energie vyvolávat nepříjemné pocity, špatný spánek, vnitřní neklid apod., také není vhodné jej přikládat na hlavu, nebo jím působit přímo na oblast mozku a je třeba mít na paměti, že by jej neměly jakýmkoli způsobem používat děti.

Aplikace s nilským křížem.

Slzou – okem kříže – lze odnímat chorobné energie a jeho dlouhým ramenem dodávat energii pozitivní. Při jeho přikládání nilský kříž uchopíme prsty pravé ruky za jeho střední část a oko kříže položíme na postižené (nemocné) místo. V prstech můžeme cítit tepání, brnění, mravenčení apod., oko kříže snímá nepříznivou energii a tím odstraňuje zdravotní potíže. Tato energie se ve zkřížení ramen mění – transformuje v energii příznivou a dlouhým ramenem se dostává zpět do našeho organizmu. Toto provádíme tak dlouho, dokud je nám to příjemné. Doba aplikace nilského kříže na nemocné místo je asi 3 až 6 minut. Ti, kdo umí pracovat s kyvadlem, mohou jím zjistit, kdy oko kříže již nesnímá negativní energii, což znamená, že ono léčené místo je již bez negativní energie, a tudíž není potřeba dále aplikovat nilský kříž. Aplikaci nilského kříže na nemocné místo můžeme také provést tak, že jej uchopíme prsty pravé ruky a jeho středové části a jeho okem snímáme rovnoměrnými tahy nad nemocným místem negativní energii. Pohyby oka kříže by měly být plynulé, neuspěchané, v určitém rytmu, a tahy bychom měli dělat vždy odshora dolů vedle sebe. Aplikaci nilského kříže na nemocné (postižené) místo je třeba několikrát opakovat.

Nilským křížem se můžeme "dobíjet".

Náš známý lidový léčitel Jindřich Paseka ze Svratouchu rovněž při léčení s úspěchem používal velký nilský kříž. Pracoval s ním tak, že jím točil před pacientem nad nemocným místem směrem dopředu od shora dolů (opisoval kružnici), a tak z těla pacienta odnímal negativní (nemocnou) energii. Když křížem točil opačným směrem, tak pozitivní energii tělu dodával. Tímto způsobem léčitel Paseka ovlivňoval bioenergetické pole léčených osob a toto léčení bylo velmi účinné. U řady osob zmizely ihned různé bolestivé stavy a ochrnuté údy byly posíleny vitální energií na řadu dní. Jsme-li unaveni, vyčerpáni, můžeme se "posilňovat" také pomocí nilského kříže. To provádíme tak, že pravou rukou uchopíme oko kříže a jeho dlouhým ramenem míříme do středu dlaně druhé ruky. Této cirkulaci energie se také říká autotransfuze. Toto čištění – posilování provádíme pro posílení nemocného nebo unaveného organizmu 2 – 3 krát denně po dobu několika minut. Řídíme se vlastními pocity, které musí být jen příjemné. Pocit tepla či brnění je u citlivých osob normální jev. Kříž je nutno občas očistit nad plamenem svíčky vždy při jeho převrácení pro práci s opačným koncem kříže. Velký nilský kříž se může používat i pro aplikaci bylin nasucho. Kříž se položí na stůl, nebo nějakou podložku vodorovně ve směru sever – jih, okem na sever, do oka se nasype bylinná směs nebo čaj. Pacient si sedne proti dlouhému rameni kříže a uvede se nejlépe do stavu meditace. Doba aplikace je 6 až 24 minut, přesný čas se také může určit dotazem např. kyvadlem. Čaj ztratí chuť i aroma, působí lépe než vařený, protože není poškozen teplotou při vaření. Této vlastnosti se dá využít i při odvykání kouření i jiným drogovým závislostem. K aplikaci se používá byliny kručinka barvířská – Genista Tictorial.

Nilský kříž je i "zesilovač".

Podobně se dá aplikovat nilský kříž tak, že se dá použít jako zesilovač aury léčivých rostlin. Položí se na mělký porcelánový talířek tak, aby jeho oko směřovalo k severu. Do oka vložíme vybranou bylinu, nebo její tinkturu. Toho, na koho chceme působit, umístíme tak, aby dlouhé rameno kříže směřovalo na jeho postižené, nemocné místo. Doba působení se také pohybuje pouze v rozmezí několika minut denně. Protože velký nilský kříž má poměrně silný energetický účinek, je obzvlášť vhodný pro eliminaci negativních vlivů geopatogenních zón ve větším prostoru. Proto se zavěšuje na severní stěnu místnosti, a to tak, aby dlouhé rameno směřovalo k zemi (podlaze). Takto instalovaný nilský kříž produkuje (vyzařuje) pozitivní energii, která celkově ozdravuje daný prostor. Zvláště vhodné je takovéto použití kříže v místnosti, ve které se nachází elektronické přístroje, jako je například televize, počítač, které produkují kladné ionty, jež člověku velice škodí a které nilský kříž pomáhá likvidovat. Protože se tímto způsobem eliminuje škodlivý účinek geopatogenní zóny, snižuje se i škodlivý vliv mobilního telefonu užívaného v tomto prostoru. Velkým nilským křížem můžeme velmi účinně odstínit škodlivé záření televizního přijímače na jeho zadní straně, a to i za stěnou, to znamená, že můžeme odstínit i televizor souseda. Velký nilský kříž nám účinně může pomoci při léčení řady našich zdravotních problémů a může zlepšit i životní prostředí v našich domácnostech.

Nilský kříž a piktogramy.

Na léčebné účinky nilského kříže nás také někdo odkudsi shora upozorňuje i pomocí piktogramů. Takové piktogramy byly v roce 1997 objeveny v jižní Francii v Marseille a u měst Avignon a Montélimac. Uvedená města leží na společné přímce orientované ve směru sever – jih, v údolí řeky Rhôny, vlévající se do Středozemního moře. V blízkosti těchto měst se nachází léčebná zařízení, nemocnice či kliniky, ve kterých prakticky ve stejnou dobu začalo náhle docházet k mnoha případům jakéhosi nápadného a nepochopitelného zázračného uzdravování. Týkalo se to nejen pacientů, ale i personálu těchto zařízení. Postupně se přišlo na to, že se jedná o nějaký zdroj uzdravující energie. Bylo zjištěno, že tímto zdrojem je piktogram v podobě velkého nilského kříže, který byl objeven na poli. Nebyl to ale jeden piktogram, ale hned dva, byly umístěny vedle sebe a oba byly orientované přesně jako pyramidy tj. sever – jih. Piktogramy byly nasměrovány na uvedený objekt kliniky, ovšem jeden byl ve tvaru nilského kříže, svým okem namířen na kliniku. Víme, že oko tohoto tvarového zářiče má schopnost odnímat negativní energii, tu energii, která znamená onemocnění. Druhý tvar piktogramu měl známou podobu ezoterického Fí, o kterém se také ví, že je to pozitivní tvarový zářič. U dalších dvou uvedených míst byly stejné piktogramy se stejnou polohou. Všechny uvedené piktogramy měly stejnou velikost, jejich délka byla 48 metrů, ostatní části kreseb byly v poměru, jak je známe z provedení v menším měřítku. Všechny tři lokality byly důkladně proměřeny a nebyly mezi nimi zjištěny téměř žádné rozdíly v naměřených hodnotách. Zajímavou skutečností se stalo to, že piktogramy se objevily ve stejných lokalitách i v následujícím roce a vykazovaly stejný pozitivní účinek, ale o něco slabší. Pozitivní vliv na průběh mnohých onemocnění, čili celá řada oněch zázračných uzdravení byla jasně ovlivněna těmito tvarovými zářiči v podobě piktogramů, vytvořených v těsné blízkosti zdravotních zařízení.  

 
 

Politické názory:

  •    O politické dění v České republice, v Evropě a ve světě se velmi zajímám a proto vždy chodím k volbám. A jsem přesvědčen o tom, že kdo k volbám nechodí, tak potom nemá žádné morální právo kritizovat politickou situaci v České republice. Mám velké sociální cítění. Takže volím umírněnou levici a střed. Přitom jsem za socialismu ani jako armádní důstojník (tehdy v hodnosti kapitána ve funkci starší tlumočník - instruktor arabského jazyka + učitel arabštiny) nebyl členem Komunistické strany Československa. Nikdy jsem nebyl, nejsem a ani nebudu členem žádné politické strany !!! 
  •  

  • MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA BÝVALÉHO PREZIDENTA VÁCLAVA HAVLA:

  •     Jsem přesvědčen o tom, že bývalý prezident Václav HAVEL byl jedním z nejhloupějších prezidentů, jaké kdy naše republika měla a pochybuji, že ho někdo v blízké budoucnosti překoná. Tento pomatený ráčkující uslintaný notorický ožralec, rádoby filozof, autor podřadných divadelních her, polobuzerant (obojživelník) a válečný štváč, který vyzýval k "Humanitárnímu bombardování bývalé Jugoslávie" a pak každý rok netrpělivě očekával, že dostane "Nobelovu cenu za mír" nemohl být normální !!! Osobně se podílel na rozkradení veškerého majetku Československa formou tzv. "Kupónové privatizace", zakázal vývoz zbraní a další vojenské techniky do zahraničí a tím zrušil zbrojní výrobu v Čechách a na Slovensku. Zaprodal nás zemím bývalé západní Evropy za to, že ho jako disidenta v období socialismu finančně podporovaly. Byl to neuvěřitelný lhář, který tvrdil, že chce být prezidentem pouze do prvních svobodných voleb v r. 1990 a nakonec mu moc tak zachutnala, že když skončil jako prezident Československa, tak pokračoval, opojen politickou mocí, ještě další dvě pětileté období jako prezident České republiky. Že ho jeho otec Václav M. HAVEL raději "nevyleštil někam do křoví", když se vracel domů z nějaké taneční zábavy !!! Ještě chci napsat, že Václav HAVEL byl prostě synek z kolaborantské rodiny, který jako malý kluk sedával na klíně prominentnímu nacistickému zločinci Reinhardu HEYDRICHOVI, který měl v plánu zlikvidovat český národ !!! Reinhard HEYDRICH chodil o víkendech k HAVLŮM na obědy a s malým Vašíkem HAVLEM a jeho maminkou na koupaliště. Václav HAVEL říkal této nacistické zrůdě "MŮJ MILÝ STRÝČKU". Doma mám fotografie, které to dosvědčují. Jsem přesvědčen o tom, že kdybych tyto fotky zveřejnil na facebooku, tak že mi zablokují, tedy spíš zruší facebookový účet. 
  •  
 

    

  •        MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA SOUČASNÉHO PREZIDENTA PETRA PAVLA:

  • Netušil jsem, že někteří Češi jsou tak neuvěřitelně hloupí a nechali se zcela zmanipulovat (vymýt si hlavy) provládními sdělovacími prostředky v neférové kampani s heslem "Všichni proti Babišovi". Všichni ti "TUPOUNI" (tradičně především Pražáci), co v roce 2023 v druhém kole prezidentských voleb volili za nového českého prezidenta armádního generála ve výslužbě Ing. Petra PAVLA, M.A. snad o něm ani nic nečetli, takže o něm pravděpodobně vůbec nic neví, jinak by ho opravdu nikdy nevolili! Z toho jasně vyplývá, že by se povinně měli podrobit důkladnému psychiatrickému vyšetření!

    Připomínám, že nově zvolený prezident České republiky Petr PAVEL byl a je:

    1. Neuvěřitelný lhář, který mění svoje názory jako ponožky.

    2. Po ukončení Vysoké vojenské školy pozemního vojska Ludvíka Svobody ve Vyškově na Moravě v roce 1983 si podal přihlášku do Komunistické strany Československa (KSČ) a po dvouletém období kandidátství byl dne 13. února r. 1985 do strany přijat. Poté se rychle stal předsedou základní organizace KSČ u vojenského útvaru v Prostějově. Už to svědčí o tom, jaký to byl a je neuvěřitelný kariérista! On nebyl jen obyčejným členem KSČ, jako 99 % všech tehdy sloužících důstojníků, praporčíků a rotmistrů v Československé lidové armádě (ČSLA), kteří do KSČ museli vstoupit, když chtěli sloužit v naší armádě. On využil členství v KSČ k co nejrychlejšímu kariérnímu postupu. Mně ale na tom vadí to, jak rychle po roce 1989 "převlékl kabát" a prohlásil, že to byla chyba, že do KSČ vstoupil a že KSČ byla zločinecká organizace. No to je absolutní vrchol pokrytectví!

    3. Předsedou základní organizace KSČ byl znovu i po nástupu do tříletého interního postgraduálního kurzu, který probíhal v letech 1988 až 1991 a který byl organizován 26. oddělením Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA pro pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly (s krycím jménem Pávek a v prvním ročníku pod krytím Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně). Další dva ročníky již probíhaly v Praze. Nevyčítám mu to, že se do tohoto tříletého interního postgraduálního kurzu pro komunistické nebo socialistické rozvědčíky (špiony) dostal díky "tlačence", kterou mu zařídil jeho otec, tehdy v hodnosti plukovníka, který působil na tehdejší generálské funkci na Západním vojenském okruhu jako zpravodajec. Každý stát na světě potřebuje svoje tajné služby, vojenskou i vnitráckou rozvědku a rovněž vojenskou i vnitráckou kontrarozvědku, přičemž tyto tajné služby chrání jeho zájmy. A je zcela jedno, jest-li je ten stát kapitalistický nebo socialistický, jest-li je to republika, chalífát, království, sultanát, emirát (knížetství) atd. !!! U generála Petra PAVLA mi vadí to, že se opět projevil jako neuvěřitelný lhář a blekotal nesmysly o tom, že ve druhém a třetím ročníku již studoval na demokratického kapitalistického špiona. Naše armáda byla až do 1. července 1991 pevnou součástí socialistického vojenského paktu s názvem Varšavská smlouva a byla podřízena sovětskému velení. A ten zpravodajský kurz dále pokračoval a byl celou dobu studia Petra PAVLA řízen GRU (sovětskou, později ruskou vojenskou zpravodajskou službou)! Na toto postgraduální studium byli vybíráni pouze ti nejlepší a jazykově nadaní důstojníci Československé lidové armády (ČSLA) a také ti nejvěrnější a nejperspektivnější komunisté. Takže generálovi Petru PAVLOVI stále vyčítám to, že se stal "převlékačem kabátů" a že blekotá trapnosti o tom, jak lituje toho, že vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), že to byla "mladická nerozvážnost" atd. Přitom kdyby nebyl v KSČ, tak by na toto tříleté denní postgraduální studium nikdy nebyl přijat !!! Pan generál Petr PAVEL celou dobu od "Chartistického převratu" (takzvané "Sametové revoluce") v r. 1989 až do současnosti byl a stále je bezpečnostním rizikem - potencionálním agentem jak ruských, tak později i amerických tajných služeb !!! Tento člověk je celý svůj dospělý život jako agent vydíratelný a hrozí, že nebude hájit zájmy České republiky !!!

    Armádní generál ve výslužbě Ing. Petr PAVEL, M.A. měl být v minulosti, po ztrátě vojenského laptopu s utajovanými skutečnostmi před sídlem Vojenského zpravodajství v Praze, okamžitě s ostudou propuštěn z Armády České republiky, degradován z jednohvězdičkového brigádního generála na vojína a měl být zavřený do vězení !!!

    Po svém návratu ze struktur NATO, kde v letech 2015 až 2018 působil v nejvyšší vojenské funkci předsedy vojenského výboru NATO, na dotaz novinářů, zda by uvažoval o tom, že by kandidoval na nového českého prezidenta, to rázně odmítl. Netrvalo to tak dlouho a zase zcela otočil a sám se dobrovolně přihlásil do kandidatury na prezidenta ČR, kterou 28. ledna 2023 vyhrál.

    Z kandidáta na prezidenta České republiky armádního generála ve výslužbě Ing. Petra PAVLA, M.A. se stal spolupachatel trestného činu. Jde o to, že zamlčuje informace o pachatelích trestného činu a to konkrétně o zlodějích prezidentské standarty (v tehdejší ceně 33.000,- Kč), kteří tím a následným jednáním způsobili celkovou škodu v dnešní hodnotě 100.000,- Kč. Někdo by mohl namítnout, že šlo jen o přestupek. To ale není pravda! Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem může být dán zcela konkrétní hranicí – například u krádeže rozhoduje, zda je hodnota kradeného zboží nižší než 10.000,- Kč. Takže se jasně jedná o trestný čin !!! Generál Petr PAVEL se s těmito zloději tajně sešel a udělal s nimi dohodu. Jak může být někdo tak neuvěřitelně hloupý !!! A ten ubožák Petr PAVEL se tím ještě chlubí a tváří se jako hrdina !!! Pevně jsem doufal, že ještě v tu sobotu 7. ledna 2023 bude zatčen, převezen nebo předveden na některé obvodní oddělení Policie ČR, obviněn z trestného činu a uvězněn v nejbližší vazební věznici. Když tedy armádní generál ve výslužbě Petr PAVEL neustále blekotá o tom, že Ing. Andrej BABIŠ je trestně stíhaný a měl již dávno odstoupit z tehdejší funkce předsedy vlády České republiky a z kandidatury na prezidenta ČR, tak jsem doufal, že i on, jako čerstvě trestně stíhaný kandidát na prezidenta ČR, okamžitě z této kandidatury odstoupí. To se nestalo a tak je to ještě větší křivák, než jsem si myslel. Jak se již několikrát ukázalo, tak armádní generál ve výslužbě Petr PAVEL je úplný "trotl" bez jakéhokoliv právního povědomí. Má houfy poradců a jak je vidět, tak se chová jako neřízená střela a dělá "jednu botu za druhou". A tento pomatenec je dnes našim novým českým prezidentem! No to je úplně šílené !!! Velmi trapné také bylo vymlouvání armádního generála ve výslužbě Ing. Petra PAVLA, M.A. k okupaci Československa v r. 1968. Ten HLUPÁK si snad opravdu myslel, že všechny tyto jeho špíny nevyplavou během prezidentské kampaně na povrch !!! To svědčí o tom, jak velice je naivní tato česká loutka, v současné době v rukou největšího teroristického státu v dějinách lidstva - USA !!! 

  • Současná druhá manželka kariérního komunisty generála Petra PAVLA, rovněž kariérní komunistka Eva PAVLOVÁ (rozená Zelená) studovala po maturitě na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě (přejmenované v r. 1990, kdy promovala, na Vysokou vojenskou pedagogickou školu) na takzvanou "politručku" (bolševickou propagandistku = politickou pracovnici v Československé lidové armádě) !!! Zajímavé bylo a je, že to nikomu z novinářů nevadilo a nevadí !!!

 
 

  MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA NEKONTROLOVATELNOU ILEGÁLNÍ MIGRACI Z ARABSKÝCH A DALŠÍCH MUSLIMSKÝCH ZEMÍ DO EVROPY A DO KTERÉHOKOLIV STÁTU NA SVĚTĚ:

  •    Jsem odpůrcem nekontrolovatelné ilegální migrace z arabských a dalších muslimských zemí do Evropy a do kteréhokoliv státu na světě. Odsuzuji politiku německé kancléřky Angely MERKELOVÉ a dalších nesvéprávných čelných politických představitelů, především ze států bývalé západní Evropy, kteří nelegálně a v rozporu se zákony nejen svých jednotlivých zemí, ale i v rozporu se zákony Evropské unie, pozvali do Evropy milióny ilegálních muslimských ekonomických parazitů, kriminálníků a teroristů z řad příslušníků bývalého "Islámského státu", kteří zde nikdy nebudou pracovat, budou celý život žít ze štědrých evropských sociálních dávek, plodit obrovské množství dětí, které rovněž nikdy nebudou pracovat, stejně jako převážná většina Cikánů v České republice, na Slovensku a v dalších evropských státech. 
  •     Jsem bytostně přesvědčen o tom, že ISLÁM do Evropy vůbec nepatří !!! Je to militantní náboženství a většina muslimů, kteří se sem ilegálně dostali, jsou zase naopak přesvědčeni o tom, že Evropané mají povinnost se o ně postarat a vůbec nepociťují žádný vděk za to, že sem byli ilegálně MERKELOVOU a dalšími pomatenými evropskými "SLUNÍČKÁŘI" pozvaní. A nejtrapnější na tom všem je, že jak MERKELOVÁ, tak i řada dalších čelných představitelů ze zemí Evropské unie, po tom, co celou migrační vlnu vůbec nezvládli, nyní požadují přerozdělení statisíců a miliónů ilegálních imigrantů i do dalších evropských států, které od první chvíle odmítaly si tyto muslimské ekonomické parazity, kriminálníky a teroristy z řad bývalého "Islámského státu" do svých zemí brát !!! Konkrétně se jedná především o Maďarsko, Polsko, Českou republiku a Slovenskou republiku. 
  •     Díky tomu, že jsem absolventem tříletého (šestisemestrového) denního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze, úspěšně ukončeného státní jazykovou zkouškou z jazyka arabského (vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky /CEFR = SERR/ třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1), závěrečnou písemnou prací na téma "Postavení ženy v arabských (islámských) zemích" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto tříletého (šestisemestrového) interního postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA", jezdím na dovolenou do arabských (muslimských) států a mám tam mnoho přátel, především z řad muslimů. A tito obyvatelé Egypta, Tuniska, Maroka, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Palestiny /v rámci Státu Izraele/ a Ománu se mne mnohokrát ptali, cituji: "Proč jste vy Evropané tak hloupí a berete si k Vám do svých evropských zemí ty naše kriminálníky a dobrodruhy, kteří k Vám ilegálně připlouvají bez dokladů?" "Jak je možné, že Vás ani nenapadne, že je něco divného na tom, že tito lidé prý ztratili doklady, ale neztratili nejnovější mobilní telefony, tablety, notebooky a tisíce dolarů nebo euro, které mají u sebe atd.?" 
  •     Dále se mne ptají: "Proč se Evropa nedohodla s bohatými arabskými (muslimskými) státy z Arabského poloostrova, že evropské státy budou přijímat pouze křesťanské uprchlíky z válečných oblastí (především ze Sýrie) a tyto ropné arabské státy budou přijímat zase jen muslimské uprchlíky ze všech současných i bývalých států postižených válkou a občanskou válkou (Sýrie, Libye, Afghánistán, Irák, Somálsko, Súdán atd.)?" "Tím by se předešlo jakýmkoliv náboženským sporům a nikdo v Evropě by zcela zákonitě neměl nic proti křesťanským migrantům ze Sýrie, kteří utekli do sousedních arabských zemí a do Turecka z obavy o svoje životy." 
  •     Jako Čech a Evropan ale absolutně nesouhlasím s tím, že jak ze Sýrie, tak i z Libye a dalších muslimských zemí proudí do Evropy především mladí  a dobře živení muslimští muži ve věku 18 až 35 let, kteří doma (ve válečných oblastech) zanechali své matky, sestry, manželky s dětmi, babičky, tety a další příbuzné a místo toho, aby je poslali do bezpečí a sami bojovali na jedné straně válečného konfliktu, tak je tam nechali samotné bez ochrany. Tito mladí muslimští muži jsou neuvěřitelní zbabělci a měli by být, jako váleční zběhové, v Evropě okamžitě zatčeni a v "dobytčácích" (nákladních vagónech pro přepravu dobytka) okamžitě vyhoštěni zpět do svých zemích a tam by měli být postaveni před válečný soud a zastřeleni, jako to vždy v historii bylo !!! A doufám, že kdyby v budoucnosti nastal nějaký válečný konflikt v České republice, tak že by většina Čechů, jako první, poslala do zahraničí nejdříve právě svoje manželky s dětmi, sestry, matky, babičky, tety atd. a doma by bránili naši Českou republiku. Já určitě, jako podplukovník Armády České republiky, ano !!! 
  •     Na závěr chci napsat, že osobně nemám vůbec nic proti Arabům, kteří zde v České republice v minulosti studovali, zůstali zde a plně se asimilovali. Oženili se zde, pracují nebo podnikají v České republice, platí daně jako všichni naši občané, jejich děti chodí do českých škol atd. Rovněž bych neměl žádný problém s tím, kdybychom na dobu válečného konfliktu, např. v Sýrii, vzali do České republiky kompletní rodiny muslimských uprchlíků (ženy, děti i muže), kteří by se ale zde museli chovat v souladu s našimi českými a evropskými zákony a v případě, že by se tak nestalo, tak by byli okamžitě všichni vyhoštěni zpět do muslimských zemí, odkud uprchli. Po skončení válečného stavu v těchto zemích by se ale tyto kompletní muslimské rodiny musely okamžitě vrátit zpět do své vlasti. 
  •  

  •  Ing. Luboš KREPL: 

  • - vystudovaný český arabista (státní jazyková zkouška z jazyka arabského na závěr tříletého /šestisemestrového/ denního postgraduálního studia /po vysoké škole/ oboru "ARABŠTINA" na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze /vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky CEFR = SERR třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1/);
  • - učitel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) na jazykových školách v Brně (Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Jazyková škola MIRAMARE, Jazyková škola AKZUZ, Jazyková škola kulturního střediska OMEGA) a na Jazykové škole při FILOZOFICKÉ FAKUTĚ MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně (celkem 37 let) a rovněž i v Prostějově u 601. skupiny speciálních sil VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (celkem 14 let až do odchodu do vojenského důchodu v 59 letech do 31. srpna r. 2017);
  • - bývalý soudní tlumočník jazyka arabského (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, jmenovaný na vyžádání přímo ministrem spravedlnosti České republiky (a ne pouze předsedou Krajského soudu v Brně, jako všichni ostatní tlumočníci jiných jazyků) (22 let);
  • - bývalý tlumočník + překladatel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (14 let od funkce starší tlumočník - instruktor arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ až po vedoucího samostatného celoarmádního jazykového pracoviště /na úrovni vedoucího vysokoškolské katedry nebo ředitele vysokoškolského ústavu/ na Vojenské akademii v Brně);
  • - autor 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic s lektorskými posudky od Prof. PhDr. Jaroslava OLIVERIUSE, CSc. z Katedry věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedry Blízkého východu) FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze a od PhDr. Evy SLOŽILOVÉ, Ph.D., M.A. (rozené Dorňákové) z Centra jazykové přípravy UNIVERZITY OBRANY v Brně (dříve Ústavu jazykové přípravy VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně) a potom z MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně. Všechny tyto moje publikace vydala VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO v Brně a VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně);
  • - podplukovník Armády České republiky ve výslužbě (celkem více než 24 let služby v naší armádě); 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dědictví po polobuzerantovi HAVLOVI.pdf (459635)

Děsivý článek o Václavu HAVLOVI a jeho rodině.pdf (596595)

HAVEL - Dopis Dagmar Veškrnové-Havlové.pdf (1065825)

HAVEL - Výpis ze zdravotní karty.pdf (895912)

HAVEL - šašek a ubožák (nepublikovaná scéna).mp4 (5506091)

HAVEL - Vyjádření Milan LASICA o ožralci Václavovi HAVLOVI - Když nám vládla elita národa.mp4 (8521565)

HAVEL a gestapo - to je síla..pdf (491480)

HAVEL byl nicka..pdf (551616)

Jak si váží Havla na Slovensku (Video 2021) (1).mp4 (2361295)

Jan Schwarz, pastor církve československé husitské seděl s Havlem na Borech !!! (2).pdf (648968)

Milenka Václava HAVLA naznačuje, že disidenti o 17. listopadu věděli již předem. (1).pdf (399407)

Na začátku všechno zničil ožrala, polobuzerant a americký agent Václav HAVEL, viz JZD Slušovice (1).pdf (201633)

Občan HAVEL (1).pdf (2871960)

Pravdu o odporném HAVLOVI nevymažete z hlav lidí. (1).pdf (572126)

Pravý Václav HAVEL (1).pdf (290466)

Převrat 1989 - Pravda, fámy a lži o 17. listopadu. O. Jurman a kolektiv (1).pdf (2425085)

Vtip o hře od Václava HAVLA.pdf (347376)

Výpověď muže z ochranek 3 prezidentů..pdf (290405)

 

 

A teď několik tematických okruhů z jedněch mých 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic, které vydala VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně):

 

 

Modlitby (křesťanů):

- OTČENÁŠ
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Amen.     
 
 
- ZDRÁVAS MARIA
Zdrávas Maria, milostiplná, Pán s tebou.
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný je plod života tvého Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší. Amen.   

 

- APOŠTOLSKÉ VYZNÁNÍ VÍRY
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země,
i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho;
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem,
ukřižován, umřel i pohřben jest;
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých;
vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího;
odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých,
odpuštění hříchů,
vzkříšení těla a život věčný.
Amen.     

 

- PŘIJĎ TVŮRCE DUCHU SVATÝ (Veni Creator)
Přijď, Tvůrce, Duchu svatý, k nám,
a navštiv myslí našich chrám,
z výsosti nebes zavítej,
do duší nám svou milost vlej.

Tys Utěšitel právem zván,
tys dar, jenž Bohem věčným dán,
zdroj živý, láskyplný dech,
tys posvěcení myslí všech.

Tys sedmi darů studnice,
prst Otcovy jsi pravice,
tys Bohem přislíbený host,
ty dáváš ústům výmluvnost.

Rač světlo v mysli rozžehnout,
vlij do srdcí nám lásky proud,
našeho těla slabosti
zhoj silou svojí milosti.

Dál nepřítele zapuzuj
a duši pokoj uděluj,
ať vždycky pod vedením tvým
vyhneme se vlivům škodlivým.

Nauč nás Boha Otce znát
a Syna jeho milovat
a v tebe, Duchu svatý, zas
důvěřovat v každý čas. Amen.    
 
- SLÁVA OTCI ... (doxologie)
Sláva Otci i Synu
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků.
Amen. 
 
- VYZNÁNÍ VÍRY NICEJSKO - KONSTANTINOPOLSKÉ
Věřím v jednoho Boha,
Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země,
všeho viditelného i neviditelného.
Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista,
jednorozeného Syna Božího,
který se zrodil z Otce přede všemi věky:
Bůh z Boha, Světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha,
zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem:
skrze něho všechno je stvořeno.
On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.
Skrze Duch Svatého přijal tělo z Marie Panny
a stal se člověkem.
Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta
byl umučen a pohřben.
Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma.
Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce.
A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé
a jeho království bude bez konce.
Věřím v Ducha Svatého, Pána a dárce života,
který z Otce i Syna vychází,
s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován
a mluvil ústy proroků.
Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev.
Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.
Očekávám vzkříšení mrtvých
a život budoucího věku.
Amen.    
 
- VZÝVÁNÍ DUCHA SVATÉHO
Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
K: Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno
L: a obnovíš tvář země.
K: Modleme se: Bože, ty nám sesíláš svého Ducha, aby nás osvěcoval světlem pravdy;
dej, ať nám tato jeho pomoc nikdy nechybí, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali.
Skrze Krista, našeho Pána.
L: Amen. 
 
- Modlitba k Svatému ŠARBELOVI (Charbelovi) z Libanonu /arabského státu/
Svatý otče ŠARBELE (Charbele), jenž jsi se zřekl radovánek světa, žil prostý život v samotě poustevníka a nyní dlíš ve slávě nebe, přimlouvej se za nás! Osviť naše mysli a srdce, posiluj naši víru a vůli. Zapal v nás lásku k Bohu i bližním. Pomoz nám, abychom zvolili dobro a odmítli zlo. Chraň nás před nepřáteli viditelnými i neviditelnými, pomáhej nám v každodenním životě. Tvou přímluvou Bůh obdarovává mnohé lidi duchovním nebo tělesným uzdravením nebo vyřešením jiných beznadějných problémů. Shlédni na nás s láskou, je-li to v souladu s Boží vůlí, vypros od Něj, co pokorně žádáme (uveďte, o co prosíte). A především, pomáhej nám, abychom každý den kráčeli cestou svatosti k věčnému životu. Amen.
 
 
 

Modlitby (muslimů):

- PĚT (KAŽDODENNÍCH) MODLITEB:
 

PĚT (každodenních) MODLITEB

أَلصَّلَوَاتُ الْخَمْسُ

Ranní modlitba  (koná se za svítání, v časovém rozmezí mezi rozedněním a okamžikem těsně před východem slunce)  

صَلاَةُ  الصُّبْحِ // صَلاَةُ  الْفَجْرِ // صَلاَةُ  الْغَدَاةِ   

Polední modlitba  (koná se v časovém rozmezí od nejvyšší polohy slunce na obloze až do doby, kdy stíny které jednotlivé předměty vrhají začnou být delší, než ony předměty)   

صَلاَةُ  الظُّهْرِ      

Odpolední modlitba  (koná se v pozdním odpoledni, v časovém rozmezí od momentu, kdy stíny, které jednotlivé předměty vrhají, jsou delší než tyto předměty, až do okamžiku těsně před západem slunce)   

صَلاَةُ  الْعَصْرِ   

Večerní modlitba  (koná se v časovém rozmezí od chvíle, kdy začne zapadat slunce, až do doby, kdy z oblohy zmizí poslední červánky) 

صَلاَةُ  الْمَغْرِبِ    

Noční modlitba  (koná se v časovém rozmezí od vyhasnutí posledních červánků, až do doby, kdy skončí první třetina noci; tuto hranici časového rozmezí lze protáhnout až do východu slunce)  

صَلاَةُ  الْعِشَاءِ   

                                          

- VOLÁNÍ K MODLITBĚ (Adán)
 

VOLÁNÍ K MODLITBĚ

أَذَانٌ

Alláh je největší. Alláh je největší. Alláh je největší. Alláh je největší.

أَللّهُ  أَكْبَرُ. أَللّهُ  أَكْبَرُ. أَللّهُ  أَكْبَرُ. أَللّهُ  أَكْبَرُ.     

Vyznávám, že není boha kromě Alláha. Vyznávám, že není boha kromě Alláha.

أَشْهَدُ أَنْ لاَ إِلاَهَ إِلاَّ اللّه. أَشْهَدُ أَنْ لاَ إِلاَهَ إِلاَّ اللّه.

Vyznávám, že Mohamed je posel Alláhův. Vyznávám, že Mohamed je posel Alláhův.

 

أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللّهِ. أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللّهِ.    

Vzhůru k modlitbě. Vzhůru k modlitbě.

حَيَّ عَلَى الصَّلاَةِ . حَيَّ عَلَى الصَّلاَةِ . 

Vzhůru ke spáse. Vzhůru ke spáse.

حَيَّ عَلَى الْفَلاَحِ . حَيَّ عَلَى الْفَلاَحِ . 

Alláh je největší. Alláh je největší.

أَللّهُ  أَكْبَرُ. أَللّهُ  أَكْبَرُ.   

Není boha kromě Alláha.

لاَ إِلاَهَ إِلاَّ اللّه .                 

Poznámka:  Při ranním volání k modlitbě se přidá po větě „Vzhůru ke spáse.“  ještě  „Modlitba je lepší než spánek. Modlitba je lepší než spánek.“  Šíité přidávají po vyznání Mohamedovy profecie také dobrořečení Alímu  „Vyznávám, že kníže věřících Alí je přítel Alláhův.“ A také dodávají  „Vzhůru k nejlepšímu dílu.“  

 

أَلصَّلاَةُ  خَيْرٌ  مِنَ  النَّوْمِ . أَلصَّلاَةُ  خَيْرٌ  مِنَ  النَّوْمِ .                               

 

 

 

 

حَيَّ عَلَى خَيْرِ الْعَمَلِ .   

                                          

- ZVLÁŠTNÍ MODLITBY
 

ZVLÁŠTNÍ MODLITBY

أَلصَّلَوَاتُ الْخَاصَّةُ

Páteční modlitba (této společné polední modlitby se v mešitě účastní všichni dospělí zdraví muži)  

صَلاَةُ  الْجُمْعَةِ     

Modlitba o obou svátcích (a/ o Velkém svátku, který je ve dnech 8.-10. měsíce dú ´l-hidždža, poutního měsíce ;  b/ o Malém svátku, který trvá od 1. do 3. šauwálu a který uzavírá měsíční půst během postního měsíce ramadánu)  

صَلاَةُ  الْعِيدَيْنِ       

Modlitba při strachu  (je to především modlitba během války, přičemž část vojáků se modlí a část je přichystána k boji)   

صَلاَةُ  الْخَوْفِ      

Modlitba za nepřítomné  (je to například modlitba za Palestince, padlé během „INTIFÁDY“)  

صَلاَةُ  الْغَائِبِ    

Modlitba lichého počtu  (je to modlitba, připojující se obvykle k noční modlitbě)   

صَلاَةُ  الْوِتْرِ // صَلاَةُ  الْوَتْرِ    

Modlitba před úsvitem  (je to modlitba, konaná ještě před ranní modlitbou)   

صَلاَةُ  الشُّرُوقِ    

Noční modlitba s přestávkami  (je to modlitba, kterou se muslimové modlí v nocích měsíce ramadánu)     

صَلاَةُ  التَّرَاوِيحِ    

Pohřební modlitba  (je to vlastně prosba za zesnulého, konající se pod širým nebem, ne v mešitě)     

صَلاَةُ  الْجِنَازَةِ     

Modlitba cestujícího  (je to modlitba buď zkrácená nebo modlitba, která spojuje dvě denní modlitby v jedinou modlitbu)    

صَلاَةُ  الْمُسَافِرِ   

Modlitba při toužebném přání

صَلاَةُ  الْحَاجَةِ     

Dále jsou to modlitby, konané při mimořádných příležitostech (například modlitba před prosbou o dobré vnuknutí, modlitba při zatmění slunce, modlitba při zatmění měsíce atd. ) 

 

                                          

- FÁTIHA (muslimský OTČENÁŠ)
 

FÁTIHA – muslimský OTČENÁŠ

أَلْفاتِحَةُ

Ve jménu Alláha milosrdného, slitovného.  

.بِاسْمِ  اللّهِ  الرَّحْمَانِ  الرَّحِيمِ 

Chvála Alláhovi, pánu světů, milosrdnému, slitovnému, vládci soudného dne. 

أَلْحَمْدُ لِلّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ الرَّحْمَانِ الرَّحِيمِ مَالِكِ  يَوْمِ الدِّينِ.

Tebe uctíváme a tebe žádáme o pomoc, veď nás přímou cestou, cestou těch, které jsi zahrnul svou milostí, ne těch, na které jsi rozhněván ani těch, kteří jsou v bludu. 

اِيَّاكَ  نَعْبُدُ  وَ  اِيَّاكَ  نَسْتَعِينُ  اِهْدِنَا  الصِّرَاطَ  الْمُسْتَقِيمَ   صِرَاطَ  الَّذِينَ  أَنْعَمْتَ  عَلَيْهِمْ  غَيْرِ  الْمَغْضُوبِ  عَلَيْهِمْ  وَ لاَ  الضَّالِّينَ . 

 

 
 

Islám:

ISLÁM

أَلإِسْلاَمُ // أَلدِّينُ الإِسْلاَمِيُّ

(poslední z velkých světových náboženství hlásané jak Prorokem Muhammadem /Mohamedem/, tak i proroky, kteří byli před ním - /podle islámské věrouky/; podle islámu není žádný prostředník mezi Alláhem /Bohem/ a člověkem; každý se zodpovídá přímo Alláhovi /Bohu/; slovo „ISLÁM“ znamená odevzdání se do vůle Alláha /Boha/; islám není a také nikdy nebyl jen pouhým náboženstvím; islám je společenský režim, je to soubor společenských, morálních a jiných norem)  

 

- ISLÁM SUNNITSKÉHO SMĚRU

أَلإِسْلاَمُ  السُّنِّيُّ 

(slovo „sunna“ má dva významy:

1/ zvyklost, praxe Prorokova /praxe Muhammadova/, která se začala využívat k rozhodování všech právních případů společně s Koránem

2/ princip, že titul chalífy v čele muslimské obce je hodností volenou, což bylo uplatňováno do roku 662, potom byl uplatňován princip dynastický;

sunnité tvoří přibližně devět desetin všech muslimů)

 

- ISLÁM ŠÍITSKÉHO SMĚRU 

أَلإِسْلاَمُ  الشِّيعِيُّ  

slovo „šía“ je zkrácený výraz slov „šíat Alí“, strana Alího – zastánců principu dědičného následovnictví ve funkci hlavy muslimské obce v linii potomků Muhammadova bratrance a zetě Alího, čtvrtého a poledního voleného chalífy; šíité tvoří přibližně jednu desetinu všech muslimů)

 

 

 

Tituly muslimských učenců:

 

Tituly muslimských učenců

أَلْقَابُ الْعُلَمَاءِ الْمُسْلِمِينَ

fakíh  (islámský právník; znalec islámské právní vědy)  

فَقِيهٌ (فُقَهَاءُ)      

háfiz  (muslim, který zná nazpaměť Korán)   

حَافِظٌ (حُفَّاظٌ ، حَفَظَةٌ)      

imám  (muslim, který v mešitě stojí při společných modlitbách v čele; na tuto funkci je najatý příslušnou obcí)

 (أَئِمَّةٌ)   إِمَامٌ

kádí  (soudce, který na univerzitě vystudoval islámské právo – šarícu; do své funkce je ustanovován muslimskou vládou)  

قَاضٍ (قُضَاةٌ)  

muftí  (autoritativní právní poradce, vydávající právní dobrozdání „fatvy“; do své funkce je ustanovován muslimskou vládou)

مُفْتٍ (مُفْتُونَ)   

 

šejch  (duchovní hodnostář, znalý islámského práva; hodnostář i mimo duchovní sféru, např. náčelník kmene, senátor atd.)

شَيْخٌ (شُيُوخٌ ، أَشْيَاخٌ ، مَشَايِخُ ، مَشْيَخَةٌ )   

álim // alím  (vzdělanec, znalec náboženského učení, který duchovně usměrňuje lid)    

عَالِمٌ (عُلَمَاءُ) // عَلِيمٌ (عُلَمَاءُ) 

předčítač Koránu  (působí na veřejnosti a při školách)    

قَارِئٌ (قُرَّاءٌ)          

šiřitel islámu // hlasatel islámu  (působí na veřejnosti a při školách) 

وَاعِظٌ (وُعَّاظٌ)        

                      

Hierarchie v islámu šíitského směru (od nejnižšího hodnostáře po nejvyššího):

 

Hierarchie v islámu šíitského směru (od nejnižšího hodnostáře po nejvyššího)

دَرَجَاتُ التَّرَقِّي فِي الإِسْلاَمِ الشِّيعِيِّ
  1. tálibu  cilm          

طَالِبُ  عِلْمٍ       
  1. mudžtahid         

مُجْتَهِدٌ
  1. muballighu ´r-risála    

مُبَلِّغُ  الرِّسَالَةِ      
  1. hudždžatu ´l-islám   

حُجَّةُ  الإِسْلاَمِ           
  1. ájatu ´l-láh    

آيَةُ  اللّهِ    
  1. ájatu ´l-láhi ´l-cuzmá     

آيَةُ  اللّهِ  الْعُظْمَى       

                                          

Nejdůležitější proroci Arabů:

 

Nejdůležitější proroci Arabů

أَهَمُّ الأَنْبِيَاءِ لِلْعَرَبِ

Mohamed // Muhammad Ibn Abdulláh (Poslední prorok, zakladatel islámu, zvaný také „Pečeť proroků“)      

مُحَمَّدٌ  ("خَاتِمُ  الأَنْبِيَاءِ") 

Abrahám // Ibráhím  (Zakladatel víry v jediného Boha, označován arabskými výrazy: „siddíq“ – pravdivý  a „chalílu ´l-láhi“ – důvěrný přítel Alláha)

اِبْرَاهِيمُ

"صِدِّيقٌ"  "خَلِيلُ  اللّهِ"    

Adam  (První člověk, kterého Bůh stvořil; stal se významnou součástí islámské věrouky jako první v řadě proroků)    

آدَمُ     

Áron  (Starší bratr Mojžíše, jeho pomocník a mluvčí; hodností nejvyšší kněz z vůle Mojžíšovy)   

هَارُونُ    

David  (Nejslavnější izraelský král; proslul jako válečník; z Hebronu přenesl své sídlo do Jeruzaléma a tím proslul jako král - sjednotitel)

دَاوُدُ    

Eliáš  (Největší z nepísemných proroků, který vystupoval v 9. století před naším letopočtem) 

اِلْيَاسُ // اِيلْيَا  

Henoch  (Muslimskými autory je ztotožňován s Idrísem; Henoch je podle židovské tradice „sedmý patriarcha“ vystupující jako nebeský prorok)  

اِدْرِيسُ    

Húd  (Legendární arabský prorok, kterého Bůh poslal, tak jako Sáliha a Šucajba, k starým arabským kmenům Ádu, Thamúdu a Madjanu, oddaným polytheismu) 

هُودٌ     

Ismael  (Syn Ibráhíma /Abraháma/ a Hagar, který je často zmiňován v „Koránu“; podle islámského výkladu zapuzená Hagar společně s Ismaelem nalezla u Mekky pramen Zamzam; Hagar přijaly arabské kmeny, přičemž Ismael se měl oženit s dívkou z kmene Džurhum; Ismael a jeho otec Ibráhím jsou považováni za proroky a první muslimy)  

اِسْمَاعِيلُ   

Izák  (Syn Ibráhíma /Abraháma/, bratr Ismaela; je uctíván jako jeden z prvních muslimů; často se o něm píše v „Koránu“ a v jiných pramenech, především v souvislosti s kritikou židů a křesťanů, kteří pokřivili zvěst Boží)  

اِسْحَقُ   

Jakub // Jákob  (Syn Izákův; jméno starozákonního patriarchy)  

يَعْقُوبُ   

Jan Křtitel  (Syn Zachariášův, jehož narození je zmíněno v „Koránu“, podle kterého byl Jan Křtitel vybrán, aby zajistil kontinuitu šíření Božího slova; je považován za jednoho z řetězu proroků; společně s Eliášem a Ježíšem byl seslán Bohem, aby „potvrdil pravdivost zvěstování“ a je „prorokem z bezúhonných“)  

يَحْيَا // يَحْيَى // (يُوحَنَّا  الْمَعْمَدَانِ)  

Ježíš  (Prorok předcházející Mohameda; je označován za mesiáše, proroka, posla Boha, syna Marie, za patřícího k těm, kteří jsou v blízkosti Boha, za uctívaného v obou světech, za požehnaného, za pravdivé slovo a za služebníka Boha /otroka Alláha/)

عِيسَى // يَسُوعُ // (عِيسَى  الْمَسِيح) // (يَسُوعُ  الْمِسِيح) 

Job // Jób  (Jméno biblického trpitele, spravedlivého a zbožného člověka příslovečné trpělivosti)  

أَيُّوبُ   

Jonáš  (Jméno starozákonního proroka, který podle biblického podání pobyl tři dny bez pohromy v břiše velryby)  

يُونُسُ   

Josef // Josef „Egyptský“  (Jméno hrdiny 12. súry Koránu; Josef je starozákonní postava, prodaná do otroctví do Egypta; jde o moudrého a zbožného muže, který se stane druhým v hierarchii po faraónovi; nechávaje se vést Boží prozřetelností, zachraňuje od hladu a od zániku svoji rodinu a tím zástupně i celý svůj národ) 

يُوسُفُ   

Lot  (Jméno biblické osoby)  

لُوطٌ    

Mojžíš  (V islámu je Mojžíš považován, společně s Abrahámem, Ismaelem a Ježíšem, za jednoho z nejuctívanějších starozákonních proroků; v Mohamedových životopisech z počátku 8. století se Mojžíš objevuje v motivu Mohamedova nanebevstoupení v Jeruzalémě; radí mu, aby požádal Alláha o to, aby snížil počet modliteb na pět denně)   

مُوسَى   

Noe  (Jméno starozákonního patriarchy, který podle biblického podání ve své arše zachránil před potopou svou rodinu a po páru z každého druhu zvířat)   

نُوحٌ   

Sálih  (Legendární arabský prorok, kterého Bůh poslal, tak jako Húda a Šucajba, ke starým arabským kmenům Ádu, Thamúdu a Madjanu, které byly oddány polytheismu)

صَالِح   

Šalomoun // Šalamoun  (Jméno izraelského krále známého, podle biblického podání, moudrostí) 

سُلَيْمَانُ  

Šucajb  (Legendární arabský prorok, kterého Bůh poslal, stejně jako Húda a Sáliha, k starým arabským kmenům Ádu, Thamúdu a Madjanu, oddaným polytheismu)

شُعَيْب   

Zachariáš  (Judský prorok, vystupující v letech 520 – 518 před naším letopočtem)

زَكَرِيَّا   

Dú ´l-Kifl  (Jméno legendárního arabského proroka zmiňovaného v Koránu v súře Proroci)

ذُو  الْكِفْلِ  

 

Nejdůležitější bohové Arabů před islámem // Nejdůležitější bohové předislámských Arabů:

 

Nejdůležitější bohové Arabů před islámem // Nejdůležitější bohové předislámských Arabů

أَهَمُّ آلِهَةِ الْعَرَبِ قَبْلَ الإِسْلاَمِ // أَهَمُّ الآلِهَةِ لَدَى عَرَبِ الْجَاهِلِيَّةِ

ALLÁH  (je uctíván jako jediný nejvyšší Bůh; předislámští Arabové jej ale chápali velmi neurčitě) 

أَللّهُ  

AL-LÁT  (= Athéna = Minerva; „bohyně v pravém smyslu slova“, původně sluneční bohyně; spolu s AL-UZZÁ a s MANÁT patřila mezi tři hlavní božstva uctívaná v Kacbě)

أَللاَّتُ     

AL-UZZÁ // AL-CUZZÁ  (= Venuše; „všemocná“; spolu s AL-LÁT a s MANÁT patřila mezi tři hlavní božstva uctívaná v Kacbě; AL-CUZZÁ byla ochránkyní kmene, přičemž její obraz nosili bojovníci do bitev s voláním: „Síla patří nám, vy nemáte žádnou sílu !“)

أَلْعُزَّى   

MANÁT // AL-MANÁT  (bohyně osudu s nůžkami v ruce, jimiž odstřihuje nitky lidských osudů; spolu s AL-LÁT a s 

AL-CUZZÁ  patřila mezi tři hlavní božstva uctívaná v Kacbě a také v Jatribu /původní název Medíny/)  

مَنَاةُ // أَلْمَنَاةُ    

HUBAL  (byl nejvyšším bohem mekkánského kmene Kurajšovců a pánem Kacby, jehož modla z rudého achátu byla umístěna nad studní uvnitř Kacby) 

هُبَلُ    

WADD  („Láska“; lunární božstvo, které uctívaly kmeny ze střední Arábie)  

وَدّ   

                                          

 

Dynastie vládnoucí v oblastech islámu:

 

Dynastie vládnoucí v oblastech islámu

أَلأُسَرُ الْحَاكِمَةُ فِي مَنَاطِقِ الإِسْلاَمِ

Volení chalífové (632 – 661) 

أَلْخُلَفَاءُ  الرَّاشِدُونَ 

  Abú Bakr (632 – 634) 

  أَبُو بَكْرٍ  

  Umar /Cumar/ (634 – 644)  

  عُمَرُ  

  Uthmán /Cuthmán/(644 – 656)  

  عُثْمَانُ   

  Alí /Calíj/ (656 – 661) 

  عَلِيٌّ  

Umajovci (661 – 750)  

أَلأُمَوِيُّونَ  

Abbásovci (750 – 1258)  

أَلْعَبَّاسِيُّونَ // بَنُو  الْعَبَّاسِ  

Umajovci (ve Španělsku 756 – 1031)

أَلأُمَوِيُّونَ   

Idrísovci (v Maroku 788 – 974) 

أَلإِدْرِيسِيُّونَ // أَلأَدَارِسَةُ  

Rustamovci (v západním Alžírsku 777 – 909) 

بَنُو  رُسْتَم // أَلرُّسْتَمِيُّونَ 

Aghlabovci (v Tunisku 800 – 909) 

أَلأَغَالِبَةُ // أَلأَغْلَبِيُّونَ  

Táhirovci (v Chorásánu 821 – 875)

أَلطَّاهِرِيُّونَ // بَنُو  طَاهِرٍ  

Saffárovci (v jihovýchodním Íránu 861 – 900) 

أَلصَّفَّارَةُ // أَلصَّفَّارِيُّونَ 

Sámánovci (v Transoxanii 892 – 1005) 

أَلسَّمَانِيُّونَ  

Ghaznovci (Afghánistán a Pandžáb 977 – 1186) 

أَلْغَزْنَوِيُّونَ 

Túlúnovci (v Egyptě a Sýrii 868 – 905)  

أَلطُّلُونِيُّونَ // أَلطُّولُونِيُّونَ  

Ichšídovci (v Egyptě 935 – 969)  

أَلإِخْشِيدِيُّونَ  

Zijárovci (v Íránu 928 – 1069)  

أَلزِّيَارِيُّونَ  

Fátimovci (v severní Africe a Egyptě 909 – 1171)   

أَلْفَاطِمِيُّونَ 

Bújovci (v Iráku a přilehlých oblastech 932 – 1055)  

بَنُو  بُويَة // أَلْبُوَيْهِيُّونَ  

Hamdánovci (v Sýrii a Mezopotámii 929 – 1004)  

أَلْحَمْدَانِيُّونَ  

Seldžukovci (velcí, maloasijští, syrští, iráčtí a kirmánští) 

أَلسَّلاَجِقَةُ  

Almoravidé (ve Španělsku 1061 – 1147)  

أَلْمُرَابِطُونَ  

Almohadé (ve Španělsku 1130 – 1269) 

أَلْمُوَحِّدُونَ  

Mulúk at-tawá´if (Španělsko, 11. století):  

مُلُوكُ  الطَّوَائِفِ :   

- Hammúdovci (Málaga, Algeciras 1010 – 1058)  

- أَلْحَمُّودِيُّونَ  

- Abbádovci (Sevilla 1023 – 1091)  

- عَبَّادِيُّونَ    

- Zíríovci (Granada 1012 – 1090)  

- زِيرِيُّونَ // أّلزِّيرِيُّونَ 

- Džahvarovci (Córdoba 1031 – 1085) 

- جَوْهَرِيُّونَ   

- Dhúnnúnovci (Toledo 1028 – 1085)

- بَنُو  ذُو  النُّون 

- Ámirovci (Valencia 1021 – 1065) 

- عَامِرِيُّونَ 

- Aftasovci (Badajoz 1022 – 1094) 

- أَفْطَسِيُّونَ  

- Tudžíbovci a Húdovci (Zaragoza 1019 – 1142) 

- بَنُو  تُجِيب  وَ  بَنُو  هُود 

Ajjúbovci (v Egyptě 1169 – 1250)  

أَلأَيُّوبِيُّونَ  

Mamlúci (v Egyptě 1250 – 1517)

أَلْمَمَالِيكُ 

Zangíovci (v Iráku 1127 – 1174)  

أَلزَّنْكِيُّونَ  

Chvárizm – šáhové (1077 – 1231) 

مُلُوكُ  خْوَارِزْم  

Mongolové (1206 – 1335; velcí chakanové a ílcháni)  

أَلْمُغُلُ 

Timurovci (1370 – 1506)  

تِيمُورِيُّونَ  

Muzaffarovci (ve Fársu 1313 – 1387)

بَنُو  مُظَفَّر  

Karakojunlu (v Ázerbájdžánu 1379 – 1468) 

بَنُو  قَرَا  قُيُونْلُو // قَرَه  قُويُونْلُو  

Akkojunlu (v Ázerbájdžánu 1403 – 1502)  

بَنُو  آق  قُيُونْلُو // آق  قُويُونْلُو  

Safíovci (v Íránu 1501 – 1736)  

أَلصَّفَوِيُّونَ 

Afšárovci (v Íránu 1736 – 1795) 

بَنُو  أَوْشَار  

Kádžárovci (v Íránu 1779 – 1925) 

بَنُو  الْقَاجَار   

Pahlavíovci (v Íránu 1925 – 1979) 

أَلْبَهْلَوِيُّونَ  

Šajbánovci (v Tranoxanii 1499 – 1599) 

أَلشَّيْبَانِيُّونَ  

Velcí Mogulové (v Indii 1526 – 1858)

أَلْمُغُلُ  الْكِبَارُ  

Osmani (1281 – 1922) 

بَنُو  عُثْمَان // أَلأَتْرَاكُ  الْعُثْمَانِيُّونَ 

Nasrovci (ve Španělsku 1232 – 1492)

بَنُو  نَصْر   

Idrísovci (v Maroku 788 – 974) 

أَلإِدْرِيسِيُّونَ // أَلأَدَارِسَةُ   

Almoravidé (v Maroku 1061 – 1147)

أَلْمُرَابِطُونَ    

Almohadé (v Maroku 1130 – 1269) 

أَلْمُوَحِّدُونَ    

Marínovci (v Maroku 1196 – 1465)

أَلْمَرِينِيُّونَ  

Vattásovci (v Maroku 1427 – 1549) 

أَلْوَطَّاسِيُّونَ  

Sacdovci (v Maroku 1511 – 1659)

أَلسَّعْدِيُّونَ  

Alavité (v Maroku 1631 – dosud) 

أَلْعَلَوِيُّونَ   

Rustamovci (v západním Alžírsku 777 – 909)  

بَنُو  رُسْتَم // أَلرُّسْتَمِيُّونَ  

Almoravidé (v západním Alžírsku 1075 – 1145)

أَلْمُرَابِطُونَ      

Almohadé (v západním Alžírsku 1145 – 1236)

أَلْمُوَحِّدُونَ     

Abdulváddovci (v západním Alžírsku 1239 – 1554)  

بَنُو  عَبْدِ  الْوَاد  

Aghlabovci (ve východním Alžírsku 800 – 909)   

أَلأَغَالِبَةُ // أَلأَغْلَبِيُّونَ     

Fátimovci (ve východním Alžírsku 909 – 971)  

أَلْفَاطِمِيُّونَ   

Zíríovci (ve východním Alžírsku 971 – 1018) 

زِيرِيُّونَ // أّلزِّيرِيُّونَ   

Hammádovci (ve východním Alžírsku 1018 – 1152)  

بَنُو  حَمَّاد 

Almohadé (ve východním Alžírsku 1152 – 1236) 

أَلْمُوَحِّدُونَ       

Hafsovci (ve východním Alžírsku 1228 – 1574) 

أَلْحَفْصِيُّونَ  

Aghlabovci (v Tunisku 800 – 909)

أَلأَغَالِبَةُ // أَلأَغْلَبِيُّونَ     

Fátimovci (v Tunisku 909 – 973)  

أَلْفَاطِمِيُّونَ     

Zíríovci (v Tunisku 971 – 1159) 

زِيرِيُّونَ // أّلزِّيرِيُّونَ     

Almohadé (v Tunisku 1159 - 1228) 

أَلْمُوَحِّدُونَ 

Hafsovci (v Tunisku 1228 – 1574) 

أَلْحَفْصِيُّونَ   

turečtí pašové (v Tunisku 1574 – 1590) 

بَاشَوَاتٌ  أَتْرَاكٌ

turečtí dejové (v Tunisku 1590 – 1640) 

أَدْيَاء  أَتْرَاكٌ   

Murádovci (v Tunisku 1640 – 1702)

بَنُو  مُرَاد  

Husajnovci (v Tunisku 1705 – 1957)

أَلْحُسَيْنِيُّونَ   

Saúdovci /Sacúdovci/ (v Arábii 1746 – dosud)  

آل  سَعُود  

dynastie Mehmeda Aliho (v Egyptě 1805 – 1953)      

عَائِلَةُ  مُحَمَّد  عَلِيّ // سُلاَلَةُ  مُحَمَّد  عَلِيّ 

                                          

Nejznámější mešity na světě:

 

Nejznámější mešity na světě

أَهَمُّ الْمَسَاجِدِ فِي الْعَالَمِ

Velká mešita (v Mekce)  

أَلْمَسْجِدُ  الْحَرَامُ   

Prorokova mešita  (v Medíně)   

مَسْجِدُ  النَّبِيِّ   

Mešita „al-Aqsá“ (v Jeruzalémě) 

أَلْمَسْجِدُ  الأَقْصَى  

Mešita „al-Azhar“ (v Káhiře)  

أَلْجَامِعُ  الأَزْهُر // جَامِعُ  الأَزْهَرِ // أَلأَزْهَرُ // أَلأَزْهَرُ  الشَّرِيفُ  

Mešita „Qubbat as-Sachra“ 

(v Jeruzalémě)

قُبَّةُ  الصَّخْرَةِ     

Mešita „az-Zajtúna“ (v Tunisku)  

أَلْجَامِعُ  االزَّيْتُونَةِ     

Umajovská mešita  (v Damašku)

أَلْجَامِعُ  الأُمَوِيُّ    

Kajruvánská mešita  (v Tunisku)

جَامِعُ  الْقَيْرَوَانِ                 
 
 
 

Sloupy víry // Sloupy náboženství // Pilíře náboženství // Sloupy islámu:

 

Sloupy víry // Sloupy náboženství // Pilíře náboženství // Sloupy islámu

أَرْكَانُ الدِّينِ // أَرْكَانُ الإِسْلاَمِ

„VYZNÁNÍ VÍRY“ – „ŠAHÁDA“

(někdy se používá termín „šahádatáni“, „kalima“ i „kalimatáni“)

  Jde o vyjádření příslušnosti k islámu a odevzdanosti do vůle Alláha.

  Překlad arabského textu islámské šahády zní:

„Vyznávám, že není boha kromě Alláha a vyznávám, že Mohamed (Muhammad) je posel Alláhův.“

Nebo zkráceně:

„Vyznávám, že není boha kromě Alláha a Mohamed (Muhammad) je posel Alláhův.“

  První část znamená víru v jediného Boha „Alláha“ a druhá část zase víru ve vše, co Alláh sdělil Mohamedovi (Muhammadovi).

  Právní věda stanoví, že kdo pronese šahádu, stává se formálně muslimem. Ten, kdo chce konvertovat k islámu, vyřkne šahádu buď významným islámským činitelem (šejch al-Azharu, státník nebo místní hodnostář) nebo před dvěma svědky, přičemž se o tom musí pořídit úřední zápis.

  Šaháda je součástí textu každodenních modliteb. Má se šeptat novorozenci do ucha a pronést na rozloučenou se zesnulým.  

"أَلشَّهَادَةُ" ("أَلشَّهَادَتَانِ"// "أَلْكَلِمَةُ"//"أَلْكَلِمَتَانِ")

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"أَشْهَدُ أَنْ لاَ إِلهَ إِلاَّ اللّه وَ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللّهِ."  

"أَشْهَدُ أَنْ لاَ إِلهَ إِلاَّ اللّه وَ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللّهِ."       

MODLITBA – „SALÁT“

  Modlitba je náboženská povinnost (nejdůležitější) každého muslima a vedle obřadů pouti „hadždže“ je modlitba jedinou závaznou podobou islámské bohoslužby. 

  Aby byla modlitba platná, musí být splněny následující podmínky:

  • rituální očista těla    
  • čistota místa a šatu    
  • ustrojení zakrývající nahotu    
  • zaujetí správného modlitebního směru (k Mekce)     
  • dodržení času určeného k příslušné modlitbě  
  • během modlitby musí být člověk vážný, nesmí se smát a nesmí mluvit s ostatními   
  • dodržení postupu modlitby   

  Modlitba nemusí být vykonána okamžitě po výzvě muezzina, ale kdykoli v čase mezi dvěma azány. 

  Koná-li se modlitba kolektivně za vedení imáma, má dvě části:

  • povinnou „fard“ (v mešitě se modlí společně)
  • zvyklostní „sunna“ (sunnu si modlí každý sám pro sebe) 

  Obě části zní stejně. Muslim má konat denně pět modliteb.

  V mešitě jsou všichni věřící seřazeni do řad tváří k Mekce, přičemž muži jsou vpředu a ženy jsou ve zvláštní části nebo vzadu.   

"أَلصَّلاَةُ"       

PŮST – „SAUM“ // „SAWM“ nebo „SIJÁM“

  Tento třicetidenní půst, pod výše zmíněnými arabskými názvy zavedl prorok Mohamed na jaře roku 624 místo jednodenního půstu, aby si v Medíně naklonil tamější židovské kmeny.

  Povinnost půstu platí pro všechny dospělé, duševně a tělesně zdravé a rituálně čisté muslimy, s výjimkou lidí starých, nemocných, cestujících, těhotných a kojících žen a těch, kdo konají těžkou fyzickou práci. Ti jsou od půstu osvobozeni podmíněně, neboť Korán a právní věda přesně stanoví, kdy je třeba půst nahradit. 

  Půst se dodržuje od úsvitu do západu slunce v měsíci ramadánu. Ohlašuje se podle místních zvyklostí ranou z děla, světly z minaretu nebo jiným tradičním způsobem. V současné době se půst ohlašuje také televizí, rozhlasem a jinými sdělovacími prostředky.

  V průběhu půstu je muslim povinen se zdržovat:

  • jídla, pití a polknutí čehokoli, včetně slin i záměrného zvracení
  • kouření, žvýkání tabáku a jakéhokoliv ukájení pohlavního pudu

  Měl by se rovněž vyvarovat neshod, pomluv, násilí a neslušných řečí.

  Naopak se má chovat bohabojně a konat dobré skutky.

Po západu slunce se půst přeruší a muslimové zasednou k jídlu. Rovněž se doporučuje dobře se najíst ještě před svítáním.

  Mimo měsíce ramadán předepisuje islám půst při některých proviněních (neúmyslné zabití, porušení přísahy atd.)

  Islám poskytuje prostor pro dobrovolné posty. Islámské právo určuje, které dny jsou pro půst vhodné a které nikoli.

  Je zakázáno se postit o obou velkých svátcích a nedoporučuje se, aby muslimové prováděli půst v pátek.

  Naopak se zase doporučuje dobrovolný půst v pondělí, ve čtvrtek, při příležitosti 10. muharramu, 9. dú ´l-hidždža a 27. radžabu.            

"أَلصَّوْمُ" // "أَلصِّيَامُ"

ALMUŽNA – „ZAKÁT“

(někdy se používá termín „povinná almužna“) nebo „SADAQA“  (někdy se používá termín „dobrovolná almužna“)

  Korán označuje slovem „sadaqa“ dobrovolnou almužnu. Tento výraz se někdy významově kryje s pojmem „zakát“, který má být odváděn do státní pokladny.

  Obecný duch pokynů z Koránu zdůrazňuje, že muslimové mají dávat jako almužnu všechno, co jim přebývá. 

  Almužna se zcela přeměnila na daň po Mohamedově (Muhammadově) smrti společně s rozmachem centralizované státní moci chalífátu. 

  Almužna se každoročně odvádí z určených druhů majetku.

„NISÁB“ (zákonem stanovené minimum). Pokud tedy majetek muslima přesahuje toto zákonem stanovené minimum, musí se z něho odvádět almužna:

  • 10 % ze zemědělských plodin (případně 5 %, když musela být pole uměle zavlažována)
  • 2 a půl % u užitných zvířat
  • 2 a půl % ze zlata, ze stříbra a ze zboží

Za „nisáb“ se pokládá:

  • 5 kusů velbloudů
  • 20 kusů hovězího dobytka nebo 40 kusů ovcí, případně koz
  • 20 mitqálů zlata (asi 84 gramů nebo 96 gramů) a u stříbra asi sedminásobek tohoto množství

„ZAKÁTu ´l-FITRi“ // „ZAKÁT AL-FITR“ 

(čistě dobročinná almužna, poskytovaná chudým na závěr měsíce ramadánu) 

"أَلزَّكَاةُ" // "أَلصَّدَقَةُ"  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"نِصَابٌ" 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"زَكَاةُ  الْفِطْرِ"

POUŤ DO MEKKY – „HADŽDŽ“

  Korán přikazuje všem dospělým muslimům povinnost vykonat alespoň jedenkrát v životě velkou pouť do Mekky – hadždž. Tato povinnost platí pro každého muslima, který je jak tělesně, tak i duševně zdráv a má k cestě potřebné prostředky. Tato povinnost neplatí pro ženy bez manžela nebo mužského příbuzného, který by je doprovodil a neplatí také tehdy, je-li cesta nebezpečná. Při nemoci může bohatý muslim za sebe vyslat zástupce, kterému uhradí výlohy. Pro případ předčasné smrti může takovéto opatření učinit i v závěti.   

„CUMRA“ neboli „cumrat-un“ (Malá pouť) 

  Tuto malou pouť lze vykonat kdykoliv a pokládá se za záslužný čin individuální zbožnosti. Naproti tomu hadždž, coby velká pouť, se koná v posledním měsíci islámského kalendáře „dú ´l-hidždža“. Povinnosti a obřady v Mekce samé jsou v obou případech skoro totožné. Obě pouti se běžně kombinují. 

  Původ pouti do Mekky je předislámský, protože již v předislámské Arábii byla Mekka hlavním poutním místem.

„KACBA“ – je hlavní svatyní v Mekce. Překlad názvu „Kacbat-un“ je „krychle“.

„Al-Hadžar-u ´l-aswad-u“ (Černý kámen).

  Je zapuštěn do východního rohu Kacby, budovy o rozměrech 10 x 12 metrů a výšce 15 metrů. Na zdech Kacby jsou rozmístněny přívěsy z látky, na kterých je ve zlatě vyšita šaháda a některé výroky z Koránu.

„AL-HARAMÁNI“ // „Al-haramáni ´š-šarífáni“ jsou města Mekka a Medína, která představují „posvátné okrsky“, do kterých mají nemuslimové zakázaný přístup.

„IHRÁM“ je stav zasvěcení při pouti a při modlitbě.

  Po celou dobu ihrámu, do které muslim vstupuje s „níjou“ (vnitřním předsevzetím) je zakázáno se česat, holit, stříhat si vlasy, vousy i nehty, používat voňavky a žít pohlavním způsobem. Poutníci se mají také zdržovat hádek a jakýchkoli rozmařilostí. 

„MALÁBISU ´L-IHRÁM-i“ jsou poutní šaty, které si muslimové obléknou ještě před vstupem do Mekky a sestávají se ze dvou nesešitých (bezešvých) pruhů bílé látky. Ženy se halí do dlouhých šatů kryjících, na rozdíl od mužů, i hlavu.

„TAWÁF“ je sedminásobné obejití Kacby, které poutník vykoná po příchodu do Mekky. Přitom se snaží políbit černý kámen nebo se jej dotknout.

„SACJ“ je sedminásobný běh mezi posvátnými pahorky al-Marwa a „as-Safá“, přičemž se začíná u „as-Safá“ a končí u al-Marwa.

  Tawáf a sacj naplňují obřady cumry. Ten, kdo nekoná návazně ještě hadždž, může již odložit šat ihrám a nechat se ostříhat a oholit. Při hadždži ale zůstává dále v tomto šatu.

  Vlastní hadždž začíná sedmého dne měsíce dú ´l-hidždža kázáním ve svatyni Kacba, které následuje po polední modlitbě. Toto kázání obsahuje výklad poutních obřadů.

„JAWMU ´T-TARWIJATI“ („den napájení“) je osmý den měsíce dú ´l-hidždža. V tento den poutníci odcházejí se zásobami vody do údolí Miná, kde se jim doporučuje vykonat polední, odpolední, večerní a noční modlitbu. Zde rovněž pod širým nebem přenocují.

  Další den odcházejí po ranní modlitbě na planinu u pahorku carafát, kde po polední modlitbě, odpolední modlitbě a dvou chutbách vykonají „wuqúf“, což je obřad stání trvající až do západu slunce.

„IFÁDA“ (běh ke svatyni al-Muzdalifa).

  Tento běh vykonají poutníci po obřadu stání. Zde poutníci, po vykonání večerní a noční modlitby, podruhé přenocují pod širým nebem. 

„JAWMU ´NAHRI“ // „CÍDU ´NAHRI“ // „JAWMU ´L-ADHÁ“ // // „CÍDU ´L-ADHÁ“ („OBĚTNÍ SVÁTEK“) // „AL-CÍDU ´L-KABÍRU“ („VELKÝ SVÁTEK“) 

  Tento desátý den měsíce dú ´l-hidždža pouť vrcholí. Po ranním krátkém stání „wuqúf“, ranní modlitbě a chutbě v Muzdalifě se uskuteční druhý běh „ifáda“ do údolí Miná. Zde každý poutník hodí na západní hromadu (jedna ze tří hromad) sedm kamínků, čímž symbolizuje kamenování Satana, který zde byl, podle tradice, zahnán Ibrahímem právě kameny.

  V údolí Miná pak poutníci (ve stejný den i milióny muslimů ve všech islámských zemích) provedou rituální oběť zvířete, zpravidla ovce nebo kozy, dříve i velblouda. Maso se má, podle Koránu, rozdat chudým.

  Po obětování zvířete se poutníci vrátí do Mekky, kde se koná tzv. „Tawáf na rozloučenou“ u Kacby. Tímto úkonem poutní obřady končí. Poutníci si dají oholit hlavu a odkládají šat ihrám, který si většina z nich odnáší s sebou (šat ihrám je vhodný buď jako rubáš do rakve nebo jako rodinná relikvie – látka, která se dotýkala posvátného okrsku). 

„ZAMZAM“ je pramen ve studni, jehož voda je dodnes považována za zázračně uzdravující. Poutníci tuto vodu během pouti pijí a před odchodem z Mekky si ji nabírají do lahví. Někdy si v této zázračně uzdravující vodě namáčejí i šat ihrám.

„AJJÁMU ´T-TAŠRÍQI“ jsou tři dny od 11. do 13. dne měsíce dú ´l-hidždža, které dostaly tento název podle sušení masa z obětovaných zvířat. Toto maso si poutníci, po jeho dokonalém vysušení, berou jako potravu na zpáteční cestu. Během těchto dní se poutníci zdržují v údolí Miná, kde po poledni opět házejí kamínky.

„CUMRATU ´L-WADÁC“ („cumra na rozloučenou“) je malá pouť, kterou je zvykem vykonat před odjezdem z Mekky. Někteří poutníci pak ještě navštíví v Medíně hrob Proroka Mohameda (Muhammada).

  Alláhem určené „povinnosti“ („fard“) výroční pouti do Mekky jsou pouze:

- ihrám  

- wuqúf  

- tawáf  

- sacj   

  Všechny ostatní obřady hadždže jsou „zvyklostmi“ („sunna“).

  Ten, kdo vykoná pouť do Mekky je „hádždž“, žena „hádždža“.   

"أَلْحَجُّ"    

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"عُمْرَةٌ"       

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                "أَلْكَعْبَةُ"

 

 

 

 

 

 

 

 

"أَلْحَجَرُ الأَسْوَدُ"

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"أَلْحَرَمَانِ" // "أَلْحَرَمَانِ الشَّرِيفَانِ"

 

 

 

 

"إِحْرَامٌ"  

 

 

 

 

 

"نِيَّةٌ" 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"مَلاَبِسُ الإِحْرَامِ"     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"طَوَافٌ"     

 

 

 

"سَعْيٌ"    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"يَوْمُ التَّرْوِيَةِ" 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"وُقُوفٌ"   

"إِفَاضَةٌ"  

 

 

 

 

 

 

"يَوْمُ النَّحْرِ" // "عِيدُ النَّحْرِ" // "يَوْمُ الأَضْحَى" // "عِيدُ الأَضْحَى" // "أَلْعِيدُ الْكَبِيرُ"

"وُقُوفٌ"            

"إِفَاضَةٌ"

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"زَمْزَمٌ"       

 

 

"أَيَّامُ التَّشْرِيقِ"      

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"عُمْرَةُ  الْوَدَاعِ

 

"فَرْضٌ": 

- إِحْرَامٌ  

- وُقُوفٌ  

- طَوَافٌ   

- سَعْيٌ

 

"سُنَّةٌ"      

"حَاجٌّ"  ، "حَاجَّةٌ" 

 

 

Sedm nebí // Sedm rájů:

 

Sedm nebí // Sedm rájů

سَبْعُ جَنَّاتٍ
  1. nebe     

دَارُ  الْخُلْدِ // جَنَّةُ  الْخُلْدِ  
  1. nebe  

دَارُ  السَّلاَمِ    
  1. nebe  

دَارُ  الْقَرَارِ      
  1. nebe           

جَنَّةُ  الْعَدْنِ       
  1. nebe  

جَنَّةُ  الْمَأْوَى     
  1. nebe        

دَارُ  النَّعِيمِ      
  1. nebe 

عِلِّيُّونَ    

 

 

Měsíce podle muslimského kalendáře:

 

Měsíce podle muslimského kalendáře

أَشْهُرُ التَّقْوِيمِ الْهِجْرِيِّ // شُهُورُ التَّقْوِيمِ الْهِجْرِيِّ

1. (30 dní)

أَلْمُحَرَّمُ // مُحَرَّمٌ 

2. (29 dní)

صَفَرٌ

3. (30 dní)

رَبِيعُ الأَوَّلِ

4. (29 dní)

رَبِيعُ الثَّانِي

5. (30 dní)

جُمَادَى الأُولَى 

6. (29 dní)

جُمَادَى الآخِرَةُ

7. (30 dní)

رَجَبٌ

8. (29 dní)

شَعْبَانُ

9. (30 dní)

رَمَضَانُ

10. (29 dní)

شَوَّالٌ

11. (30 dní)

ذُو الْقَعْدَةِ

12. (30 dní nebo 29 dní)

ذُو الْحِجَّةِ

                                          

 

Muslimské svátky:

 

MUSLIMSKÉ SVÁTKY

أَلأَعْيَادُ الإِسْلاَمِيَّةُ

MALÝ  SVÁTEK // SVÁTEK  UKONČENÍ  PŮSTU (Trvá od 1. do 3. šauwálu /10. měsíc podle muslimského kalendáře/ a uzavírá měsíční půst během postního měsíce ramadánu.)

أَلْعِيدُ  الصُّغَيَّرُ // عِيدُ  الْفِطْرِ  الْمُبَارَك // عِيدُ  الْفِطْرِ // أَلْعِيدُ  الصَّغِيرُ   

VELKÝ  SVÁTEK // OBĚTNÍ  SVÁTEK // SVÁTEK  OBĚTOVÁNÍ  (Slaví se 10. dne měsíce dú ´l-hidždža, který je posledním měsícem muslimského kalendáře. V tento den vrcholí v Mekce poutní obřady.)

أَلْعِيدُ  الْكَبِيرُ // عِيدُ  الأَضْحَى // يَوْمُ  الأَضْحَى // عِيدُ  النَّحْرِ // يَوْمُ  النَّحْرِ // عِيدُ  الْقُرْبَانِ

SVÁTEK  NAROZENÍ  PROROKA  MOHAMEDA  (Slaví se 12. dne měsíce rabícu ´l-auwal.) 

عِيدُ  الْمَوْلِدِ  النَّبَوِيِّ  

NOC  OSUDU (Slaví se dne 27. ramadánu, kdy podle tradice byly v tuto noc Mohamedovi seslány první verše Koránu.)

لَيْلَةُ  الْقَدْرِ  

CÁŠÚRÁ´  (Smuteční oslavy, které pořádají šícité 10. dne měsíce muharramu, při kterých si připomínají zavraždění AL-HUSAJNA, který byl synem CALÍHO, čtvrtého chalífy. K této vraždě došlo u Karbalá´ v roce 680.)

عَاشُورَاءُ    

AL-ISRÁ´ WA  ´L-MICRÁDŽ  (Slaví se v měsíci radžabu. Al-isrá´ = noční putování proroka Mohameda z Mekky do Jeruzaléma. Al-micrádž = vzestup Mohameda do nebes.)

أَلإِسْرَاءُ  وَ  الْمِعْرَاجُ  

NOC  PROMINUTÍ  (Slaví se 15. dne měsíce šacbánu. Muslimové se v ní modlí za mrtvé.)

لَيْلَةُ  الْبَرَاءَةِ     

MUSLIMSKÝ  NOVÝ  ROK // ISLÁMSKÝ  NOVÝ  ROK  (Slaví se 1. dne měsíce muharramu.)  

1  مُحَرَّم

GHADÍR (Slaví se 18. dne měsíce

dú ´l-hidždža. V tomto šícitském svátku se vzpomíná na údajné jmenování CALÍHO /čtvrtého chalífy/ nástupcem proroka Mohameda.)

غَدِير

 

 

Základy práva (4 zdroje právní vědy // 4 pilíře islámské zákonodárné metodiky):

 

ZÁKLADY PRÁVA (4 zdroje právní vědy // 4 pilíře islámské zákonodárné metodiky)

أُصُولُ  الْفِقْهِ

KORÁN    

أَلْقُرْآنُ         

SUNNA (tradice // obyčej)             

أَلسُّنَّةُ         

KONSENSUS (jednomyslná shoda znalců // souhlasný názor autorit)    

أَلإِِجْمَاعُ        

ANALOGIE (analogické odvozování)

أَلْقِيَاسُ     

                                          

Předmět islámského práva:

 

PŘEDMĚT ISLÁMSKÉHO PRÁVA

مَوْضُوعُ   الشَّرِيعَةِ

VZTAHY ČLOVĚKA K ALLÁHOVI      

عِبَادَاتٌ     

VZTAHY ČLOVĚKA K DRUHÝM LIDEM

مُعَامَلاَتٌ     

 

 

Kategorie lidských činů podle islámského práva:

 
 

Kategorie lidských činů podle islámského práva

أَنْوَاعُ  الأَفْعَالِ  الإِنْسَانِيَّةِ  بِمُوجِبِ  الشَّرِيعَةِ

1. čin povinný (jedná se o činy, které jsou podle Koránu povinné – sloupy víry, pohřební modlitba atd. ; jejich zanedbání je jak před Alláhem, tak i před zákonem trestným činem)

فَرْضٌ // فَرِيضَةٌ // وَاجِبٌ

2. čin doporučený (jedná se o činy, které jsou na základě hadíthů doporučené a nemají se opomíjet)

أَلسُّنَّةُ // مَنْدُوبٌ // مُسْتَحَبٌّ

3. čin dovolený (jedná se o činy, které nejsou ani přikázané ani zakázané)

مُبَاحٌ // جَائِزٌ 

4. čin pokáráníhodný (jedná se o činy, kterých by se muslim neměl dopustit, přestože nejsou trestné)

مَكْرُوهٌ 

5. čin zakázaný (jedná se o činy, které jsou zakázané a tím pádem trestné)

حَرَامٌ 

                                          

 

Tradice o činnech Proroka MOHAMEDA /MUHAMMADA/ - hadíthy (jeden ze zdrojů islámského práva):

 

Tradice o činech Proroka MOHAMEDA /MUHAMMADA/ – hadíthy (jeden ze zdrojů islámského práva)

أَحَادِيثُ

hadíth – je předávaná zpráva o činech a výrocích proroka Mohameda /Muhammada/ a jeho druhů, která musí obsahovat:

حَدِيثٌ 

- podepření // opření (řetěz tradentů – výčet těch osob, které zprávu předávali)

- إِسْنَادٌ 

- vlastní text zprávy

- مَتْنٌ  
 

 

Druhy hadíthů:

 

DRUHY HADÍTHŮ

أَنْوَاعُ  الأَحَادِيثِ

1/ zdravý hadíth // správný hadíth (nejspolehlivější hadíthy s bezchybným řetězcem tradentů)                                  

1/ حَدِيثٌ  صَحِيحٌ 

2/ dobrý hadíth // zaslaný hadíth (řetěz tradentů není úplný nebo má některé pochybnosti, například když v něm chybí jméno Mohamedova /Muhammadova/ druha nebo v pořadí druhého tradenta)

2/ حَدِيثٌ  حَسَنٌ // حَدِيثٌ  مُرْسَلٌ

3/ slabý hadíth (řetěz tradentů i vlastní text zprávy není spolehlivý)

3/ حَدِيثٌ  ضَعِيفٌ  

 

 

Nejdůležitější právní školy (směry) v islámu:

 

Nejdůležitější právní školy (směry) v islámu

أَهَمُّ  الْمَذَاهِبِ  فِي  الإِسْلاَمِ

1/ Hanafíjská škola (zakladatel Abú Hanífa, zemřel r. 767; klade důraz na vlastní úsudek, toleranci k jiným vírám a k jejím charakteristickým znakům patří i určitá mírnost v trestním právu; v současné době se k ní hlásí sunité v Afghánistánu, Indii, Pákistánu, Střední Asii, Iráku, Sýrii, Turecku a také na Balkáně)

1/ أَلْحَنَفِيَّةُ 

2/ Hanbalovská škola (zakladatel Ahmad ibn Hanbal, zemřel r. 855, je žákem M. ibn I. Aš-Šáficího; klade důraz na právní názory Mohamedových /Muhammadových/ druhů, odmítá analogické odvozování a jakékoliv právo na vlastní úsudek; k této nepřísnější právní škole se v současnosti hlásí především muslimové ze Saúdské Arábie)

2/ أَلْحَنْبَلِيَّةُ

3/ Málikovská škola (zakladatel Málik ibn Anás, zemřel r. 795; klade důraz na tradice – hadíthy, které shromáždil a dále klade důraz na jednomyslnou shodu Mohamedových /Muhammadových/ druhů a právnických kruhů v Medíně; s přihlédnutím k zájmu obce připouští, v nejasných případech, osobní názor; v současné době se k této právní škole hlásí muslimové z Maghribu)

3/ أَلْمَالِكِيَّةُ

4/ Šáfiovská škola (zakladatel Muhammad ibn Idís aš-Šáficí, žák Málika ibn Anáse, zemřel r. 820; klade důraz na využití všech čtyř základů práva – Koránu, sunny, analogického odvozování a souhlasného názoru autorit; k této právní škole se v současné době hlásí muslimové na jihu Arabského poloostrova, v Egyptě, ve východní Africe a Indonésii)

4/ أَلشَّافِعِيَّةُ 

                                          

Stadia islámské mystiky:

 

STADIA ISLÁMSKÉ MYSTIKY

مَراحِلُ  الصُّوفِيَّةِ // مَراحِلُ  التَّصَوُّفِ

1/ cesta (kterou mystik dospívá ke sjednocení s Bohem /Alláhem/)

1/ سَفَرٌ 

2/ stav pokání (mystik si připomíná své hříchy)

2/ مَقَامُ  التَّوْبَةِ 

3/ stav bohabojnosti (mystik se zřekne všeho, co je zakázané)

3/ مَقَامُ  الْوَرَعِ 

4/ stav askeze (mystik v klidu přijímá vše, co je od Boha /Alláha/)

4/ مَقَامُ  الزُّهْدِ 

5/ vnímavé stavy (mystik sleduje svoji duši a tyto stavy si cvikem pevně osvojuje)

5/ أَحْوَالٌ

6/ světlo jistoty (mystik se na vše kolem dívá prostřednictvím „Božího světla“ a tím získá o všem větší znalosti, než všichni ostatní)

6/ نُورُ  الْيَقِينِ 

7/ stav extáze (extatický stav, kdy se mystik začíná přibližovat k Bohu /Alláhovi/)

7/ مَقَامُ  الْوَجْدِ

8/ zánik v Bohu // zánik v Alláhovi (mystik dosahuje odstranění závoje smyslového vnímání)   

8/ فَنَاءٌ // مَحْوٌ 

9/ věčnost (mystik již necítí vůbec nic, všechny pocity ztratil)

9/ بَقاءٌ 
     
 

Fotky z arabských států, které jsem navštívil jako turista:

TUNISKO - 5x, není v tom zahrnutý můj studijní pobyt - intenzivní kurz arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) v BOURGUIBOVĚ ÚSTAVU ŽIVÝCH JAZYKŮ (INSTITUT BOURGUIBA DES LANGUES VIVANTES) TUNISKÉ UNIVERZITY I. v Tunisu v Tunisku, úspěšně ukončený závěrečnou písemnou a ústní zkouškou, přičemž jsem byl vedením BOURGUIBOVA ÚSTAVU ŽIVÝCH JAZYKŮ TUNISKÉ UNIVERZITY I. vyhodnocen jako nejlepší student naší třídy a jako odměnu jsem obdržel střední arabsko - arabský výkladový slovník;

 

EGYPT - 2x

 

MAROKO - 2x

 

SPOJENÉ ARABSKÉ EMÍRÁTY - 1x

 

PALESTINSKÁ AUTONOMNÍ ÚZEMÍ, konkrétně Západní břeh Jordánu, kde jsme byli cestovní kanceláří ubytovaní v rámci STÁTU IZRAEL - 1x

 

JORDÁNSKO - 1x

 

 

Kontakt

Ing. Luboš KREPL (vystudovaný český arabista na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze, učitel arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ v Brně a bývalý soudní tlumočník jazyka arabského pro Ministerstvo spravedlnosti ČR)

ul. Švermova č. 1, 625 00 BRNO - Bohunice
mobily: +420777604421 nebo +420737663332